Na zájezdu do Anglie přes Francii se můžete dozvědět i věci, které byste v žádném případě
nečekali. Když máte slovenskou průvodkyni, zjistíte, že oslovení "zvieratka" je zcela normální, váš slovník obohatíte třeba o výraz cik pauza nebo si v autobuse zasoutěžíte v překladu ze slovenštiny. Kontrolní otázka. Víte co je cencúľ?
Asi nejsem sama, kdo si myslí, že lepší průvodkyni než Mirku jsme nemohli dostat. Měla s námi velkou trpělivost a statečně snášela i stále se opakující se otázky. Jak je to ještě daleko? Bude rozchod? Opravdu se veverka řekne slovensky drevokocúr?
Autobus, trajekt a Formule 1
První a poslední noc jsme strávili ve velice luxusním hotelu. Pojízdný, spaní na polohovatelných postelích, vlastní kino se dvěma plátny a každé čtyři hodiny prohlídka místní (německé, francouzské, anglické) benzínové pumpy. Ale pozor, na záchod jen v nejnutnějších případech!
Vyspaní dorůžova jsme se vydali vstříc ranní Paříži. Vyfotíš mě s Effielovkou? Ještě takhle! A takhle! Po úspěšném vybití všech foťáků jsem si odjeli zasoutěžit do Formule 1. Především pokusy dostat se na společné sprchy závody opravdu připomínaly.
Přes moře jsme se přeplavily trajektem a využily nově nabité fotoaparáty. Moře! Cvak, cvak, cvak. Útesy! Cvak, cvak, cvak. Už jsou lépe vidět! Cvak, cvak, cvak.
Minimalisté
Navečer nás čekala věc, na kterou se sice všichni těšili, ale zároveň se jí i trochu báli. Hostitelské rodiny. Která bude ta naše? Nenápadně jsme vykukovali z autobusu a čekali, kdo s kým odjede.
První dojem z naší rodiny? Hrozní minimalisté. Auto s malinkým kufrem. Malinký dům s malinkým pokojem, do kterého nás ubytovali. (Přece nechcete mít kufry v pokoji a zároveň tam chodit?!) Malinký pes.
Bojíte se jazykového nedorozumění? Víte, jak se nás naše paní zeptala, jestli chceme k večeři rýži? Slovy "Rice?" a ukazováním hrníčku, ve kterém trochu rýže měla. Druhý den jsme se ale odvážily procvičit si naší angličtinu a začít s rodinou konverzovat.
Po chvíli povídání o sourozencích a domácích jsme se dostali na Velikonoce. K popisování pomlázky jsme si vzaly tužku a papír. Když jsme se ale snažily vysvětlit, co se s ní dělá, naše rodina se dost vyděsila. Snad to nebylo naší angličtinou.
nečekali. Když máte slovenskou průvodkyni, zjistíte, že oslovení "zvieratka" je zcela normální, váš slovník obohatíte třeba o výraz cik pauza nebo si v autobuse zasoutěžíte v překladu ze slovenštiny. Kontrolní otázka. Víte co je cencúľ?Asi nejsem sama, kdo si myslí, že lepší průvodkyni než Mirku jsme nemohli dostat. Měla s námi velkou trpělivost a statečně snášela i stále se opakující se otázky. Jak je to ještě daleko? Bude rozchod? Opravdu se veverka řekne slovensky drevokocúr?
Autobus, trajekt a Formule 1
První a poslední noc jsme strávili ve velice luxusním hotelu. Pojízdný, spaní na polohovatelných postelích, vlastní kino se dvěma plátny a každé čtyři hodiny prohlídka místní (německé, francouzské, anglické) benzínové pumpy. Ale pozor, na záchod jen v nejnutnějších případech!
Vyspaní dorůžova jsme se vydali vstříc ranní Paříži. Vyfotíš mě s Effielovkou? Ještě takhle! A takhle! Po úspěšném vybití všech foťáků jsem si odjeli zasoutěžit do Formule 1. Především pokusy dostat se na společné sprchy závody opravdu připomínaly.
Přes moře jsme se přeplavily trajektem a využily nově nabité fotoaparáty. Moře! Cvak, cvak, cvak. Útesy! Cvak, cvak, cvak. Už jsou lépe vidět! Cvak, cvak, cvak.
Minimalisté
Navečer nás čekala věc, na kterou se sice všichni těšili, ale zároveň se jí i trochu báli. Hostitelské rodiny. Která bude ta naše? Nenápadně jsme vykukovali z autobusu a čekali, kdo s kým odjede.
První dojem z naší rodiny? Hrozní minimalisté. Auto s malinkým kufrem. Malinký dům s malinkým pokojem, do kterého nás ubytovali. (Přece nechcete mít kufry v pokoji a zároveň tam chodit?!) Malinký pes.
Bojíte se jazykového nedorozumění? Víte, jak se nás naše paní zeptala, jestli chceme k večeři rýži? Slovy "Rice?" a ukazováním hrníčku, ve kterém trochu rýže měla. Druhý den jsme se ale odvážily procvičit si naší angličtinu a začít s rodinou konverzovat.
Po chvíli povídání o sourozencích a domácích jsme se dostali na Velikonoce. K popisování pomlázky jsme si vzaly tužku a papír. Když jsme se ale snažily vysvětlit, co se s ní dělá, naše rodina se dost vyděsila. Snad to nebylo naší angličtinou.
Komentáře
Okomentovat