Hola hola, listopad volá

              Milí čtenáři, tak už se nám pomalu blíží zimní období. Ptáčci už nám dávno utekli do teplých krajin, zvířátka si urputně plní svá bříška a připravují pelechy. A my? Nám se pomalu uzavírá letní možnosti zábavy a otevírají se brány zimních aktivit a radovánek, teda, jak pro koho.

                Přiznejme si, že většina z nás opravdu neholduje hokeji, lyžím, běžkám, možná ani sáňkování? To poslední sice už nevím, ale v podstatě jsem chtěla říct, že část z nás sportovní aktivity nezaujmou a celkově nic okolo toho rychlejšího pohybu.

 

    Naopak jsme příznivci lehký, nenáročných, nezrychlených toulek buď to krajinou, nebo po hradech, zámcích, a jiných kulturních zařízeních. Bohužel, toto moc majitelů pro nás zajímavých atrakcí nerespektuje. Nemá pochopení pro tuto nenáročnou vrstvu lidí a bezcitně a neúprosně s koncem sezón všechno uzavřou. No, ale co pak? Přeci nebudeme jen tak doma kynout jako těsto na knedlíky, co právě babička zadělala.

Naštěstí je ale i několik příjemných výjimek, které bývají otevřeny i přes zimu. A jelikož jsem veliký milovník ,,žvížátek“, napadlo mě jednoho dne, jen tak informačně zabrousit na web nějaké ZOO tady v okolí. Jistě už tušíte, která to asi tak mohla být.

ZOO HLUBOKÁ nad Vltavou

                Asi nebudu mezi vámi čtenáři jediná, která si v této zoologické zažila pár radostných situací, když jsem byla ještě malá předškolačka a nebo žákyně prvního stupně. Ať už mám na mysli vození na poníkovi, krmení srnek a jiné divé zvěře, nekonečně dlouhé a plně soustředěné pozorování vydry říční v jejím vodní světě a další smysluplné činnosti, musím uznat, že to bylo fajn. 

                Hezké zážitky neutváří v této atrakci jen zvířata, ale samozřejmě i prostředí, v kterém se pohybují jak oni, tak i my. Asi mi dáte za pravdu v tom, že by na vás moc efektivně nezapůsobily například plné odpadkové koše. Neříkám přímo to, že se v zoologické nějaké takové hrůzy nacházely, ale ještě nedávno, minimálně půl roku, rok, zpátky byla celá zahrada přestavována a různě upravovaná volně v návštěvních dnech. To znamenalo spoustu cedulí s různými varovnými signály, šipkami, ukazateli a bůh ví s čím ještě. Tenkrát se mi tam tolik nelíbilo. Ale teď..

                Celé prostředí vypadá tak kultivovaně, některé výběhy působí velmi věrně a myslím, že i pro zvířata je to příjemné prostředí. Přibyla i nová zvířata, nové úseky, hřiště a prakticky i takové, jak to jen nazvat… Kozí hřiště! Kozy a prolézačky v jednom! No není to nádhera? Pro mě teda asi nejzajímavější část, ve které jsem si došla po dřevěné tvrzi za kozami, nakrmila je, ještě jsem od nich dostala kopyty na čisté kalhoty několik špinavějších razítek, ale byla jsem spokojená. A tím jsem taky celý výlet a celou návštěvu ZOO OHRADA zhodnotila: ,,Nakrmila jsem kozy, jsem na sebe hrdá a zároveň spokojená. Můžeme domů!“ Na to se zvuk motoru našeho auta rozezněl, já se ještě otočila jednou směrem ke zdem toho velkolepého objektu, zamávala a pomalu jsme se začali vzdalovat, ovšem s hromadou zážitků a také i pár vzpomínkovými suvenýry.

 

                Závěrečné shrnutí je asi takovéto: Pokud máte rádi zvířata a  odvážní rodiče, kteří jsou ochotni s vámi strávit krásné rodinné odpoledne, vám nechybí, rozhodně ukuchtěte hromadu řízků, kupte pecen chleba, nadělejte svačiny, nabijte foťák a vyražte vstříc novému dobrodružství do jedné takové OHRADY u Hluboké nad Vltavou. 

Pěkné  zážitky :)

P.S.: Pro více informací rozhodně zabruste na http://www.zoohluboka.cz/.