Rozhovor se stoperem Václavem Lukešem a zároveň studentem 2. A

1.       Co pro tebe znamená slovo FOTBAL?

První, co se mi vybaví, když se řekne fotba,l je míč kutálející se po zeleném trávníku, 22 týpků, kteří jsou v tom,    co dělají, opravdu dobří, a jásající tribuny.

2.       Jaké to je hrát proti klukům ze třídy?

Proti svým spolužákům hraji fotbal opravdu rád. Myslím si, že to v naší třídě utužuje morálku a panuje zde rivalita, která je zapotřebí k dosáhnutí lepších výsledků. I když jsme se spolužáky přátelé, na hřišti neznám bratra a v tom je to tak krásné

3.       Jak dlouho se věnuješ fotbalu?

Fotbalu se věnuju rok a dva měsíce

 

4.       Nějaká příhoda, zážitek?

Můj nejemotivnější moment byl tehdy, když náš tým kopal roh na branku protihráče. Já stál na hranici penalty a čekal na míč. V tom mi proběhlo hlavou: Naběhnu si na zadní tyč a třeba to vyjde. Udělal jsem, jak jsem si řekl a naběhl si na zadní tyč. Míč se odlepuje od země a letí, letí, přímo mně na šešuli. A je to góóól.

 

5.       Máš nějakou určitou vizi s fotbalem do budoucna?

V budoucnu bych chtěl být nejlepším stoperem v kraji.