Mám to štěstí, že po mé dlouhé neaktivitě, jsem dostala na starost
napsat o této velké události. Doufám, že když se řekne třída 8. G, každý si
vybaví alespoň jednoho studenta, letos vlastně již maturanta, tohoto oblíbeného
ročníku. Pro jistotu, zde je názorný seznam našich nejstarší z „Géčáků“:
BEDNAŘÍKOVÁ Helena PEŠLOVÁ Barbora
ČERNÝ Milan PŘEDOTA Dominik
FRÜHAUFOVÁ Nikola SLADOVNÍK Patrik
HABARTOVÁ Marie SVOBODOVÁ Kateřina
JAROŠOVÁ Kateřina TETOUROVÁ Lucie
JAROŠOVÁ Martina VOLDŘICHOVÁ Štěpánka
KASALOVÁ Šárka WAGNEROVÁ Hana
KUBIŠ Martin ŽELEZNÁ Kateřina
KUTIL Tim ŽELEZNÝ František
MYSLÍK Marek
A
právě kvůli těmto mladým lidem přišlo v pátek 6. února do KD Cihelny ve Vimperku
spousta rodičů, příbuzných, partnerů, partnerek, kamarádů, aby společně
s nimi oslavili jejich zakončení vzdělání na střední škole.
Byl
tedy pátek 6. února sedmá hodina večerní, čas, kdy u mě doma probíhaly poslední
přípravy na tu slavnou akci. Už jenom zkontrolovat lístek a můžeme jít.
V půl osmé přesně jsem už stála u hlavního vchodu Cihelny s tím, že
ještě poslední nadechnutí na čerstvém vzduch a hurá do víru společnosti.
Jakmile jsem vešla, byl mi pečlivě zkontrolován lístek dvěma mladýma slečnami a
následovně jsem byla i doslova „označkována“ červeným papírovým náramkem jako
důkaz toho, že jsem lístek opravdu měla a že nejsem nezvaný host. Odložila jsem
si kabát do šatny, došla natankovat nějakou tu vodní zásobu, abych nebyla jak
ryba na suchu a pak rovnou do sálu.
Sotva jsem se stačila rozkoukat, už to začalo. Mile nás přivítali dva příjemní moderátoři, kteří nás pak
provázeli celým večer, Jan Švehla a Miroslav Dragoun.
Jako první bod na
programu pro nás měli studenti připraveno za doprovodu nádherné hudby
slavnostní předtančení, které se jim náramně povedlo. Tím ale okouzlení publika
neskončilo, po povedeném začátku bylo puštěno na projekčním plátnu maturitní
video a upřímně, klobouk dolů. Hezčí jsem ještě nikdy neviděla.
Tak schválně, posuďte sami ↓
Celý sál měl velký úsměv na tváři a to byl právě čas na slavnostní ošerpování maturantů. Devatenáct mladých lidí se pěkně seřadilo před červeným kobercem a pak za doprovodu jejich oblíbených písniček si jednotlivě došli k paní třídní učitelce Tláskalové pro slavnostní šerpu, k paní zástupkyni Staňkové pro skleničku na přípitek a k panu řediteli pro květinu. Pár z nich se pak i skoro zapomněli vyfotit, ale vždycky si včas vzpomněli. Během celého tohoto procesu bylo dovoleno, možná i snad skoro nakázáno, házet na postupně nastupující menší peněžní příspěvky formou kovových mincí. O ty se pak po přípitku strhl boj v tom, kdo jich z oslavenců večera nasbírá víc.
Pak už pro mě program na nějaký čas zajímavý nebyl.
Pěkně nám hrála prachatická kapela Top Band, tak jsem si i zatančila, jak
samotná, tak s tanečníkem. Ani učitelé tomuto pokušení neodolali, doslova
to tam celé rozproudili a okolí nabili pozitivní energií. Protože ale některé písničky tak moc nesedli,
využila jsem možnost foto koutku a společně s kamarádkami jsme si udělaly
pár fotek.
Tombolu jsem taky stihla. Byla dosti zajímavá, jelikož o víc než polovinu se nikdo nepřihlásil, ani nevím, co se s cenami potom stalo.
Když pak padlo třičtvrtě na dvanáct jako správná Popelka, i já musela domů. Bohužel jsem už nestihla půlnoční překvapení, ale prý se náramně povedlo. Bylo to překvapení formou kankánu.
I přesto že tento maturitní ples byl mým prvním, byla jsem z něj opravdu náramně nadšená a asi ani nejsem samotná. Mnoho lidí, jak jsem zaslechla, si ho pochvalovalo.
Takže doufám, že uznáte za vhodné jim dát za celý tento krásný večer pořádnou jedničku a popřát jim i maturitní vysvědčení plné jedniček. Děkujeme! :)
Komentáře
Okomentovat