Čokoláda, sýry a krásná příroda aneb Švýcarsko 2015

Od prvního do čtvrtého dubna jsme měli možnost být ve Švýcarsku. Šlo o zájezd v rámci naší školy, abychom poznali něco málo z některé německy mluvící země. Na začátku školního roku se zapsali zájemci. Museli být rychlí, aby se vešli do čtyřicítky, která jela. V průběhu roku následovalo pár informačních schůzek, během kterých nám bylo vše upřesněno a tak dále, a tak dále. Pak už se mohlo jet.

Odjížděli jsme v úterý, prvního dubna v 22:30 od školy. Čekal nás tedy noční přejezd, který byl, vám povím, dosti dlouhý. A v autobuse... tam se vážně špatně spí. Je tam málo místa a spát vsedě není celkově nic moc. Přejezd jsme však přežili a ráno krátce před devátou jsme byli na místě.

První den nás čekala sýrárna v Gruyere, po jejíž prohlídce a zakoupení sýrů jsme se přesunuli do samotného "mini městečka" Gruyere, které jsme si prošli. Následně jsme přejeli do města Brok do čokoládovny Cailler Nestlé. Pak jsme přejeli do městečka Montréa na nedaleký hrad, po kterém už následovala cesta na ubytování. Vlastně jsme ještě měli možnost navštívit krátce Ženevu a vyfotit se u vodotrysku.

Další nás čekala prohlídka Lucernu a Curychu. Obě města byla moc pěkná, ale v Curychu nás zastihl nepříjemný déšť. Abych řekla pravdu, více se mi líbil Lucern. Curych je spíš moderní město, i když my z něj viděli ty starší části. Po prohlídce měst a rozchodech následovala cesta na další ubytování. První noc jsme spali v hotelu F1 na území Francie a teď byla na řadě studentská ubytovna.

Po úspěšném přenocování jsme ráno vyrazili směr domov. ALE před úplným odjezdem jsme si udělali ještě pár zastávek. Například u Rýnských vodopádů a dále na území Německa v Kostnici, kde jsme navštívili Husův dům, a ve Fridrichshafenu, kde jsme zavítali do Zeppelinova muzea. Do Fridrichshafenu jsme dokonce přejížděli trajektem přes Bodamské jezero. Po dlouhém a náročném dni jsme vyrazili domů. Byla jsem děsně unavená a jelikož byl den, tak jsem nemohla v autobuse usnout už vůbec. 

Výlet jsme všichni vcelku přežili a nakonec se vrátili snad i se vším, s čím jsme přijeli (kromě peněz). Hodnotím to jako obrovské zpříjemnění velikonočních prázdnin, které zrovna probíhaly. Byla to skvělá zkušenost a příležitost. Příště určitě neváhejte!