Veronika Voldřichová, studentka prvního ročníku našeho gymnázia, měla možnost se podívat již tento rok do zahraničí v rámci soutěže esejů, které se zúčastnila. Kam se dostala, co všechno viděla, kolik nových zkušeností posbírala a co to všechno stálo? Na všechno jsme se jí zeptali!
Verča s M. Pochem a kamarády
1. Veroniko, do Štrasburku ses dostala díky soutěži,
jaká soutěž to byla? Kolik lidí vybírali?
Do Štrasburku jsem se podívala díky esejistické soutěži Europarlament, která se konala pod záštitou Ing. Mgr. Miroslava Pocheho, poslance Evropského parlamentu. Na výběr jsme měli 3 témata: Pocity Václava Klause při podepsání smlouvy o přistoupení ČR do Evropské unie, Pocity Roberta Schumanna při zveřejnění historického Vyhlášení o novém uspořádání Evropy a třetí téma bylo Jak by vypadala dnešní Evropa bez Evropské unie. Já si nakonec vybrala Pocity Václava Klause při podepisování smlouvy, ale rozhodnout se mezi tématy bylo těžké, přeci jen byla opravdu neobvyklá.
2. Od kdy do kdy
jsi tam byla?
Byla jsem zde od pondělí do úterý. (27. 4. - 28. 4.)
3. Jak probíhala cesta?
Nejdříve jsem se musela dopravit do Příbrami, kde jsem
nastupovala do našeho autobusu kolem jedné hodiny ranní v pondělí. Byla jsem nervózní, protože jsem nikoho
z lidí neznala a jela úplně sama, ale nakonec to dopadlo nejlépe, jak mohlo. Našla jsem si skvělé kamarády. Cesta trvala cca 8 hodin, podařilo se nám totiž
ztratit, takže jsme měli docela zpoždění. Do Štrasburku jsme dorazili někdy po
deváté hodině. Při zpáteční cestě jsme se ještě stavěli v Automobilovém a technickém
muzeum v Sinsheimu. Ze Sinsheimu
jsme odjížděli ve 14:00 a do Příbrami jsme přijeli ve 21:00.
4. Pokud se nemýlím, tak jste ve Štrasburku byli
v evropském parlamentu, jaké to tam bylo? Jaký to na
tebe udělalo dojem?
Evropský parlament byl vlastně náplní celého našeho
pondělního odpoledne. Nejdříve nám přednášel řečník, vysvětlil nám vlastně celý
chod Evropského parlamentu, a proč vlastně vznikla Evropská unie. Měli jsme to
štěstí, že jsme mohli sledovat plénum, což byl skvělý zážitek, do sluchátek nám
přímo překládali překladatelé EU a celý sál je opravdu monstrózní! Poté nás pan
europoslanec M. Poche pozval do baru, kde jsme s ním mohli diskutovat,
pokládat mu různé otázky. Byl velmi vstřícný a sympatický, nedělalo mu problém
odpovědět na jakékoliv dotazy.
Europarlament
5. Co všechno jste ještě ve Štrasburku navštívili?
Nechali vám i nějaké volno?
Ve Štrasburku to bylo docela rozpačité, všichni jsme
vyšli ven z autobusu a od pana organizátora jsme slyšeli jen: „Buďte
v půl jedné v restauraci, teď máte tři hodiny rozchod.“ Já udělala tu chybu,
že jsem si toho o Štrasburku moc nezjistila, takže jsem se ocitla na místě, o
kterém nic nevím. Naštěstí je ve Štrasburku velká katedrála Notre-Dame, která je
vidět snad z každého rohu, nakonec jsem se tedy nějak orientovala. Po
obědě v restauraci L'Ancienne Douane jsme lodí Batomara absolvovali
vyhlídkovou projížďku městem. Štrasburk je opravdu kouzelné město, které stojí
za vidění! Jeho architektura je prostě ojedinělá.
Katedrála Notre-Dame
6. Co se ti tam nejvíce líbilo?
Na to se těžko odpovídá. Všechna místa mně učarovala.
Nejvíce se mi líbil asi samotný Štrasburk. Ale největší zážitek bylo sjet
tobogánem z letadla na střeše technického muzea dolů, to už jen tak asi
nezažiju.
7. Jaké bylo ubytování a stravování?
Ubytování bylo skvělé, sice jsem (jako vždy)
dostala pokoj až v posledním
patře, ale o to byl lepší. Byli jsme ubytováni po dvou, a přesto jsme měli pět
velkých místností včetně vlastní koupelny, to mě hodně překvapilo.
Jídlo bylo typické pro oblast - alsaské, takže se nám
podařilo ochutnat místní kuchyni- cibulový koláč, kachnu a jablečný koláč.
Francii jsme tedy poznali i gastronomicky.
8. Jaký je tvůj celkový dojem z tohoto zájezdu?
Stálo to za to, strávit pár hodin napsáním eseje?
Určitě! Jestli ještě někdy budu mít příležitost, jdu
do toho znova. Podívat se někam za minimum peněz, poznat nové lidi, země,
nasbírat zkušenosti jen kvůli tomu, že obětujete pár hodin psaní, je přeci
úžasné!
9. Doporučila by si našim čtenářům a studentům podobné
soutěže?
Rozhodně. Není se čeho bát, je třeba využít možnosti,
které v dnešní době máme, nabízí se skoro zadarmo, jen to chce trochu
úsilí. Jak říká staré české přísloví:,,Bez práce nejsou koláče!“
Výletní loď Batomara
Za poskytnutí fotek děkujeme Veronice Voldřichové.
Komentáře
Okomentovat