Úspěšný sportovec, letošní maturant, budoucí právník, vítěz nejedné literární soutěže a v neposlední řadě člověk, který se rozhodně nebojí ironie. Tak nějak bych asi popsala Michala Svobodu, studenta naší školy, kterého jsem měla tu čest pro vás vyzpovídat. A co že jsem se dozvěděla? ☺
Většina žáků naší školy tě zná hlavně jako cyklistu a úspěšného sportovce. Tys ale překvapil a získal jsi první místo v literární soutěži. Jak ses k psaní a vůbec k projektu Šumava litera dostal?
![]() |
Zdroj zde |
Většina žáků naší školy tě zná hlavně jako cyklistu a úspěšného sportovce. Tys ale překvapil a získal jsi první místo v literární soutěži. Jak ses k psaní a vůbec k projektu Šumava litera dostal?
Těžko
říct, jako co mě zná většina žáků naší školy, sám se ale
rozhodně za úspěšného sportovce nepovažuji, k tomu mi
nějak chybí ty úspěchy. Označil bych se jako běžný student
všeobecného gymnázia, který má zájem o sport i v závodní
podobě, neboť jsem typ extrémně soutěživý a nejradši bych byl
nejlepší úplně ve všem, ale to bohužel nejde.
K té
soutěži. Osobně můžu říct, že to, že jsem vyhrál, mě zas
tak nepřekvapilo. Abych byl upřímný (a vím, že to bude znít
možná egoisticky), daleko víc by mě překvapilo, kdybych
nevyhrál, protože jsem věřil, že se nenajde nikdo, kdo by napsal
něco lepšího. Trefil jsem se.
K soutěži
jsem se dostal jednoduše. Někdy v květnu přišla paní učitelka Tláskalová a oznámila nám, že se koná tato soutěž, která je
pro naší třídu povinná, neboť bude brána jako známkovaná
slohová práce. Tudíž jsem neměl jinou možnost, než něco
napsat. Vzhledem k tomu, že už jsem jednu soutěž vyhrál a
vím, že dokážu napsat kvalitní práci, řekl jsem si, že když
už to musím psát, napíšu to alespoň tak, abych vyhrál a něco
z toho měl.
Jak
jsem se dostal k psaní? To těžko říct, ale mám pocit, že
mi to šlo odjakživa, mám asi trošku talent, navíc, když jsem
byl mladší, docela dost jsem četl (daleko víc, než teď), což
se určitě taky projevilo. Ale vždycky jsem v tom byl vcelku
dobrý, čeština mi nikdy problém nedělala.
Cena
ti byla předána na závěrečném galavečeru. Jak se ti celý
večer líbil?
Záludná
otázka. Galavečer bych tomu přímo neříkal, ve smokingu nepřišel
nikdo, šampaňské u vchodu také nepodávali, účast odhaduji na
přibližně 50 lidí…. Každopádně bylo to završení celého
festivalu, kde kromě naší soutěže měly být vyhlášeny i
nejlepší knihy se šumavskou tematikou za minulý rok. Tudíž mé
očekávání bylo, že to bude vcelku nudný sobotní večer a to se
vcelku potvrdilo. Trval všehovšudy dvě hodiny, celé se to
odehrálo za hudebního doprovodu kapely Old Dixie Boys (řekli to
tam asi desetkrát, to si nešlo nezapamatovat), kteří hráli něco,
co mi vzdáleně připomínalo country. To vše pod moderací nám
všem známého pana učitele Hajníka, který se sice snažil, ale
s tak nudnou tematikou nic nesvedl ani on. Abych to zkrátil,
kdybych nevyhrál, považoval bych to za kompletně promrhaný večer.
Ale naštěstí jsem vyhrál.
![]() |
Na snímku s Denisou Novákovou, která soutěž Šumava litera rovněž vyhrála. |
Vrátíme se ale ještě zpátky k Šumavě liteře. Mohl bys nám krátce povědět, jaké téma jsi dostal a jak jsi ho zpracoval?
Téma naštěstí bylo volné, zkráceně řečeno, napište libovolný útvar s tématem Šumava (spousta studentů si vzpomene, psala to myslím celá škola). To byl základ, já jsem totiž na nejvyšší úrovni schopen napsat pouze příběh, takové ty úvahy, líčení, popisy či snad dokonce poezie (chraň bůh!!!), to mi zas nejde tolik, abych v tom byl nejlepší.
Tématem mé povídky byla snaha dvou mužů o útěk z komunistického Československa. Děj se odehrával na Šumavě, ale zcela na rovinu říkám, že jinak v tom o Šumavě tolik není, nějaké sáhodlouhé lyrické popisy keřů, stromů a všelijaké havěti, to také není zrovna můj šálek kávy. Každopádně alespoň trošku to snad o Šumavě bylo.Šumava litera ale nebyla jediná soutěž, které ses zúčastnil. Co jiného se ti podařilo vyhrát?
Už
někdy v prváku (tedy myslím, že to bylo v prváku, ale
jistý si nejsem), jsem vyhrál soutěž vyhlášenou k 750.
výročí založení Vimperka. Ve druháku jsem napsal do každoroční
soutěže Evropa ve škole, řekl bych, také práci s velkým
potenciálem, ovšem, jak se mi podařilo později zjistit, paní
učitelka zapomněla moji práci do soutěže odeslat. Naštěstí
už na naší škole nepracuje.
Jak
už jsem nakousla na začátku, kromě češtiny vynikáš taky ve
sportu. Kdyby sis ale mohl vybrat jen jednu zálibu (psaní x sport), co by vyhrálo?
Rozhodně
bych netvrdil, že ve sportu vynikám, pořád je dost lidí lepších než já. Každopádně víc mě baví sport, i když se dá tvrdit,
že daleko lepší výsledky mám v tom psaní. Ale ve volném
čase dělám rozhodně raději sport.
Letos
jsi v maturitním ročníku. Co plánuješ po maturitě dál? Chtěl
by ses věnovat právě psaní?
Po
maturitě bych chtěl jít na práva. Věnovat se psaní – někdy
v životě ještě asi něco nejspíš napíšu, ale v nějaké
širší míře třeba jako spisovatel určitě ne, byť už jen
kvůli tomu, že vydělat psaním nějaké peníze není zrovna
nejsnazší. Ale až budu starší a už se nebudu moci tolik věnovat
ve volném čase sportu, třeba přejdu na to psaní.
Komentáře
Okomentovat