Rozhodla jsem se krásně zneužít
pátečního pololetního volna a vypravit se trochu za kulturou. Už od prosince
minulého roku jsem byla plně odhodlaná, že také budu muset zhlédnout nový film,
no prakticky i pro pamětníky, Lída Baarová. Těšila jsem se snad více než malá
holka, musím se přiznat, že ten jeden jistý trailer právě na tento film jsem
neviděla pouze jedenkrát… Prostě mne to vyloženě oslovilo.
Hurá, sláva, je to tu. Auto,
Kachna, směr České Budějovice, natěšenost, žádné obavy. A tak to má být. „Prosím
vaše lístky… Děkuji, sál číslo dvě je tímto směrem. Hezkou zábavu a nezapomeňte
využít náš bar.“ To určitě, kdo by měl čas na bar! Hlavně už sednout a žádné
jiné starosti, teda ještě se psychicky vyrovnat s patnáctiminutovými
reklamami na jiné filmy a třeba když budu mít „štěstí“, bude se jich několik
opakovat stále dokola, hurá.
 |
| Lída- ta opravdová |
 |
| Táňa Pauchová- skoro jako dvojče |
Filmík za námi a Kateřina se
stále nemůže nějak odtrhnout od pohodlného křesílka, moc dojmů najednou. Musím
si určit alespoň pár bodů pro můj celkový pohled na toto dílo. Či-li:
1. Kostýmy
- bomba, za mě 11 bodů z 10. Vím, že možná některé tohle zrovna moc
neoslovilo, ale na mě to zapůsobilo velmi. Nevím proč, tak třeba právě kvůli
tomu, že to mohlo být až přehnané, ale tak známe to že, 100 lidí, 100 chutí.
2. Herecké
výkony- pánům hercům a paním herečkám se musí nechat, že to herectví asi už
opravdu ovládají. Některá ta gesta, to ponoření do osobnosti určitých postav…
Paráda.
3. Co
dát jako 3. bod… těžké to rozhodování. Možná snad Téma, dobu příběhu…- celkově
mám ráda takové ty doby utrpení, doby nejistoty, doby tzv. přežívání. Zvláštní
vidět celou tuhle historii tak barevně, jako se to povedlo panu režisérovi
Renčovi.
Nejde říci, že to nebyl pěkný film a pohled na situaci „Baarová“,
ale co třeba i čistou pravdu? I když, co to vlastně pravda je… Opravdu jen to,
co si dokážeme připustit? Nebo snad…
Komentáře
Okomentovat