Leden, poslední měsíc prvního pololetí a zároveň první dvanáctina letošního roku, je nenávratně pryč, a tak nezbývá než se podívat pod pokličku pranostik vztahujících se k únoru:
Únor bílý, pole sílí.
Únorová voda, pro pole škoda.
Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
V únoru pěkný severníček - hojné úrody bývá poslíček.
V únoru sníh a led, v létě nanesou včely med.
Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
V době, kdy jsem psala tenhle článek, se teplota vyšplhala až na 11 °C, a tak to dle výše uvedených pranostik vypadá, že třetí měsíc v roce bude tuhá zima.
Úroda by měla být dle silného větru, který fouká již druhý den, docela dobrá, ale s medem to nebude asi žádná sláva.
Ale jak by řekl klasik: nechval dne před večerem, tak ani já si v první polovině února netroufám odhadnout, jestli se na jaře budeme lepit na radiátory ve třídách, nebo budeme o poledních pauzách posedávat na zábradlí před budovou A. Na začátku ledna sice teplé počasí nasvědčovalo bídné vinné úrodě, ale ke konci měsíce napadl sníh, přituhlo, a tudíž bychom mohli očekávat pravý opak.
Únorové pranostiky se často vztahují k Hromnicím, a proto bych se chtěla u druhého února pozastavit. Hromnicím lidé v minulosti připisovali velký význam, co se týče počasí, a to nejen kvůli notoricky známému "Na Hromnice o hodinu více". Druhý únor byl totiž kritickým dnem, během něhož hořívaly svíčky - takzvané hromničky, které lidé zapalovaly i jindy při silných bouřkách.
Na Hromnice se také nemělo šít, protože jehla prý přitahovala blesky.
Podívejte se na následující rčení, zapátrejte v paměti, jak bylo na začátku února, a možná budete mít o počasí letošního roku trochu víc jasno:
Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Únor bílý, pole sílí.
Únorová voda, pro pole škoda.
Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
V únoru pěkný severníček - hojné úrody bývá poslíček.
V únoru sníh a led, v létě nanesou včely med.
Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
V době, kdy jsem psala tenhle článek, se teplota vyšplhala až na 11 °C, a tak to dle výše uvedených pranostik vypadá, že třetí měsíc v roce bude tuhá zima.
Úroda by měla být dle silného větru, který fouká již druhý den, docela dobrá, ale s medem to nebude asi žádná sláva.
Ale jak by řekl klasik: nechval dne před večerem, tak ani já si v první polovině února netroufám odhadnout, jestli se na jaře budeme lepit na radiátory ve třídách, nebo budeme o poledních pauzách posedávat na zábradlí před budovou A. Na začátku ledna sice teplé počasí nasvědčovalo bídné vinné úrodě, ale ke konci měsíce napadl sníh, přituhlo, a tudíž bychom mohli očekávat pravý opak.
Únorové pranostiky se často vztahují k Hromnicím, a proto bych se chtěla u druhého února pozastavit. Hromnicím lidé v minulosti připisovali velký význam, co se týče počasí, a to nejen kvůli notoricky známému "Na Hromnice o hodinu více". Druhý únor byl totiž kritickým dnem, během něhož hořívaly svíčky - takzvané hromničky, které lidé zapalovaly i jindy při silných bouřkách.
Na Hromnice se také nemělo šít, protože jehla prý přitahovala blesky.
Podívejte se na následující rčení, zapátrejte v paměti, jak bylo na začátku února, a možná budete mít o počasí letošního roku trochu víc jasno:
Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Komentáře
Okomentovat