Náš výlet
započal před školou v půl osmé ráno. Nasedli jsme do autobusu, vybrali sedačky
a byli připraveni je neopustit za žádnou cenu. Cesta byla pro mne dlouhá,
ačkoli jsem vedle sebe měla mou kamarádku z redakce, se kterou se člověk
nikdy nenudí. Během cesty nám ale padala hlava dolů, a tak, když jsme přijeli
do Prahy, byla jsem trošku zmatená, zpomalená a nohy jakoby mne
neposlouchaly.
Paní
učitelka Heřtová si vzala do rukou mapu a naše krasojízda po Praze protrhla
pásku START. Nejprve jsme měli navštívit botanickou zahradu. Trochu jsme se motali pražskými uličkami, ale
nakonec jsme to našli. Možná jsme šli až moc rychle, jelikož jsme tam dlouhou dobu
čekali a já (nevím jak ostatní) jsem z toho byla ještě více unavená.
Přesto nám však průvodce sdělil informace, které byly zajímavé, a něco jsem si
zapamatovala, ale nebudu lhát, mohl přidat na hlase, protože když jste měli
štěstí, slyšeli jste ho na dva metry. Myslela jsem si, že se podíváme do
skleníku, který opravdu nešel přehlédnout, ale k mému zklamání tam šla pouze
mladší skupina žáků ze 2.G.
Prohlídka skončila a my opět sprintovali po Praze
až na Karlův most. To místo se mi moc líbí. Nejen mně, ale i spoustě dalších
turistů. Začínalo trochu pršet, a tak jsme v uličce za mostem měli volno
na oběd. Jak jinak než v McDonald´s.
Další
zastávkou byla výstava Karla IV. ve Valdštejnské jízdárně. Batohy jsme si
odložili v šatně a mohlo se začít. Náš průvodce byl milý, bylo vidět, že
ví, o čem mluví, a svůj výklad prokládal i vtipnými hláškami. Dozvěděli jsme se
spoustu informací, které nám byly během hodin dějepisu utajeny. Získali jsme
tak na Karla IV. nový pohled. Na konci jsme dostali pracovní listy, které jsme
ve dvojicích vyplnili a poté i zkontrolovali. V patře mimo výstavu byl i
prostor pro naše tvoření. Tiskání,
lisování krajky nebo psaní brkem nebyl žádný problém.
Ač ne moc rádi jsme dílničku opustili a
pomalejší chůzí jsme prošli Kampou až k místu našeho nástupiště.
Vděčně jsem
si do autobusu sedla jak jinak než příjemně unavená. Bez obalu, výstavu vřele
doporučuji, ale pokud půjdete přes celou Prahu pěšky jako my, hlídejte si v jízdárně
lavičky.
Co dodat
závěrem? Asi jen to, že jsme si celou akci užili i bez příručky Sedlák v Praze.
Komentáře
Okomentovat