Botanika a Karel IV.? Proč ne aneb náš výlet do Prahy

Náš výlet započal před školou v půl osmé ráno. Nasedli jsme do autobusu, vybrali sedačky a byli připraveni je neopustit za žádnou cenu. Cesta byla pro mne dlouhá, ačkoli jsem vedle sebe měla mou kamarádku z redakce, se kterou se člověk nikdy nenudí. Během cesty nám ale padala hlava dolů, a tak, když jsme přijeli do Prahy, byla jsem trošku zmatená, zpomalená a nohy jakoby mne neposlouchaly. 
Paní učitelka Heřtová si vzala do rukou mapu a naše krasojízda po Praze protrhla pásku START. Nejprve jsme měli navštívit botanickou zahradu. Trochu jsme se motali pražskými uličkami, ale nakonec jsme to našli. Možná jsme šli až moc rychle, jelikož jsme tam dlouhou dobu čekali a já (nevím jak ostatní) jsem z toho byla ještě více unavená. Přesto nám však průvodce sdělil informace, které byly zajímavé, a něco jsem si zapamatovala, ale nebudu lhát, mohl přidat na hlase, protože když jste měli štěstí, slyšeli jste ho na dva metry. Myslela jsem si, že se podíváme do skleníku, který opravdu nešel přehlédnout, ale k mému zklamání tam šla pouze mladší skupina žáků ze 2.G.



 Prohlídka skončila a my opět sprintovali po Praze až na Karlův most. To místo se mi moc líbí. Nejen mně, ale i spoustě dalších turistů. Začínalo trochu pršet, a tak jsme v uličce za mostem měli volno na oběd. Jak jinak než v McDonald´s.
Další zastávkou byla výstava Karla IV. ve Valdštejnské jízdárně. Batohy jsme si odložili v šatně a mohlo se začít. Náš průvodce byl milý, bylo vidět, že ví, o čem mluví, a svůj výklad prokládal i vtipnými hláškami. Dozvěděli jsme se spoustu informací, které nám byly během hodin dějepisu utajeny. Získali jsme tak na Karla IV. nový pohled. Na konci jsme dostali pracovní listy, které jsme ve dvojicích vyplnili a poté i zkontrolovali. V patře mimo výstavu byl i prostor pro naše tvoření.  Tiskání, lisování krajky nebo psaní brkem nebyl žádný problém.


Ač ne moc rádi jsme dílničku opustili a pomalejší chůzí jsme prošli Kampou až k místu našeho nástupiště.
Vděčně jsem si do autobusu sedla jak jinak než příjemně unavená. Bez obalu, výstavu vřele doporučuji, ale pokud půjdete přes celou Prahu pěšky jako my, hlídejte si v jízdárně lavičky.
Co dodat závěrem? Asi jen to, že jsme si celou akci užili i bez příručky Sedlák v Praze.

Komentáře