Jak se cítí primánci na škole?

Zažili jsme to všichni. Očekávání, strach, ale i natěšení a touha zjistit, jak to vlastně na gymplu funguje. Ať už jste přišli jako malí primánci do 1.G, nebo odvážní deváťáci do 1.A, určitě jste byli plní otázek - co třída, učitelé, testy, zkoušení, přestávky...? Přesně tím si prošli i letošní nováčci na naší škole. No a protože čas letí a my máme první měsíc za sebou, zeptala jsem se na první názory a postřehy Aničky Tomáškové z 1.G. Co mi pro vás prozradila?

Zdroj ZDE



Jak ses těšila na první den v nové škole?


Velmi jsem se těšila, byla jsem zvědavá na nové učitele a spolužáky.

Už to bude měsíc, co na gymnázium chodíš, a tak už máš alespoň malou představu o tom, jak to na naší škole probíhá. Překvapilo tě tu něco, a nebo výuka probíhá úplně stejně jako na základce?

Jsem o rok starší, jsem na gymnáziu - mám pocit, že se k nám učitelé chovají jako ke studentům. Negativní dojmy zatím nemám, s výukou jsem spokojená a nadšená. Porovnávat výuku nechci, moje přítomnost na gymnáziu hovoří sama za sebe.


Co říkáš na svoji novou třídu?


Je nás celkem 24. Šest nás přišlo ze Zdíkova. S ostatními spolužáky jsme se více poznali na adaptačním kurzu. Myslím si, že z nás bude dobrá parta.


Naše škola nabízí působení ve školním pěveckém sboru Canto. Chodíš do něj také? A pokud ano, jak ses o něm dozvěděla a proč jsi začala na sbor chodit?


Ano, chodím. Navštěvovala jej má starší sestra Jana Tomášková, a od ní mám většinu informací, co se sboru týče. Ráda zpívám, a proto jsem se rozhodla tam chodit.


A na závěr vlastně úplně nejdůležitejší otázka - co tě vlastně přimělo na gymnázium ze základní školy přejít?


To je zákeřná otázka. Ve zdíkovské škole jsem byla spokojená, ale chtěla jsem zkusit něco nového. A gymnázium ve Vimperku mi to nabízelo.

Komentáře