Osm let jsem si říkala, že na gymplu budu celou věčnost, ale
najednou hledám naše změny v poslední řádce a za pár měsíců zamávám naší
škole naposledy. Maturita se na nás hrne ze všech stran a není hodina, kdy by
ji daný učitel nezmínil. Mám trochu obavy, že pokud se bude frekvence stále
zvyšovat, nezbude už čas na samotný výklad.
Místo slavné zkoušky dospělosti nás ale momentálně trápí
především maturák. Odvážně jsme si vybrali datum už na začátku prosince, což
nám ale nebrání myslet si, že máme stále času dost. Jaký je tedy stav dva
měsíce a čtyři dny před plesem? Vybrané všechny peníze? Nemáme. Půlnoční překvapení?
Nemáme. Video, tombolu, noviny? Samozřejmě… nemáme. Pro ty, které jsem od návštěvy
odradila. Nebojte se, sál a kapela bude, takže si můžete aspoň zatancovat.
Peníze až na prvním místě
Prvotní radost z toho, jak jsme hezky ušetřili na sále,
vystřídalo rozčarování nad dalšími výdaji. Kapela, zvukař, moderátor, ochranka,
OSA, skleničky, šerpy, plakáty, fotograf,… Tisíce lítají na všechny strany a rychle
ukrajují z našich omezených prostředků.
Příjemné překvapení je schvalování návrhů. Jistě, téma jsme
měnili pětkrát, ale jinak? Zuřivé dohady o barvě šerp a podobné historky
slyšeli od bývalých maturantů snad všichni. U nás má rozhodování dva jednoduché
kroky. Za prvé, holky něco vymyslí. Za druhé, kluci řeknou, že jim je to jedno.
Jak prosté, že? Nedělám si iluze, že by tento systém fungoval až do prosince,
ale doufejme, že co nejdéle.
Komentáře
Okomentovat