Nedávno začalo druhé pololetí a mé pilné spolužačky už myslí definitivně na konec posledního školního roku na osmiletém gymnáziu, přestože jim do maturity zbývá ještě více než jeden rok. Rozhodly se totiž stát se lékařkami, a tak mají před sebou nelehký úkol - vystudovat medicínu. Aby byly na další vzdělávací proces dobře připravené, vyrazily do Prahy a do Plzně, aby si prohlédly lékařské fakulty Karlovy univerzity a blíže poznaly, co je zanedlouho čeká.
Soukromý archiv A. Křížové |
Pokud je bílý plášť i vaším snem, nebo jen prostě nevíte, jakým směrem se po maturitě vydáte, určitě si přečtěte následující rozhovor, v němž se dozvíte takříkajíc z první ruky, jak vypadal den otevřených dveřích na nejedné lékařské fakultě Karlovy univerzity nebo jaký je rozdíl mezi studiem medicíny v Plzni a v Praze.
Soukromý archiv A. Křížové |
Na Karlově univerzitě v Praze jsou celkem tři lékařské fakulty. Mohla bys stručně vysvětlit, jaké jsou mezi nimi rozdíly?
A: Dříve byly fakulty rozděleny podle jednotlivých oborů, např.
třetí lékařská fakulta patřila hygieně a podobně. V dnešní době vidím největší
rozdíly hlavně v přístupu ke studentům. Kdybych to měla uvést na konkrétním
příkladu, na 1. LF se dostane zhruba sedm set uchazečů, na 2. LF necelé dvě stovky.
Odlišná je i samotná podoba přijímaček a forma výuky.
Jaký je rozdíl mezi lékařskou fakultou v Plzni a v Praze?
K: Je třeba podotknout, že v Praze je na výběr rovnou ze tří lékařských fakult. Oproti tomu v Plzni je jen jedna. Pokud tedy chce dotyčný pouze jen a jen do Plzně, má to velmi jednoduché. Ovšem jakmile mu na městě nezáleží, je to o něco těžší. Podle mého názoru je 1. lékařská fakulta
v Praze nejobtížnější. Ano, je sice pravda, že do prvního ročníku přijmou skoro až třikrát více studentů než na ostatních lékařských fakultách, ale udržet se tam pak následovně? Jedině zuby nehty.
A: U téhle otázky můžu volně navázat na tu první. Kdybych se
měla rozhodovat mezi fakultami
v Praze, mým největším snem by byla 2.
LF. V každém ročníku studuje pouze 180 lidí, a zpětná vazba s učiteli je tak
mnohem větší než třeba na 1. LF. Rovněž mi přijde skvělé propojení 2. LF
s
motolskou nemocnicí, kde studenti dělají praxi už během studia. Po návštěvě dnů
otevřených dveří mě ale úplně nejvíce láká fakulta v Plzni.
Jak vypadal den otevřených dveřích v Praze a jak v Plzni (odlišnosti)? Kde se ti více líbilo?
K: V Praze jsem na dni otevřených dveří byla již na 2. i 3. lékařské fakultě a více mě zaujala 2.LF. Je sice pravdou, že kvůli stavebním úpravám začínalo zahájení dne otevřených dveří venku, ale po necelé půl hodině jsme byli všichni zájemci o budoucí studium rozděleni náhodně do jednotlivých skupin, z nichž každá byla zaměřena na jiné pracoviště, jiné odvětví medicíny.
Mně se povedlo dostat na oddělení dětské hematologie a onkologie a mohu říci, že ničeho nelituji. Také jsem vyzkoušela odběr krve nebo chirurgické zašívání (kuřecího stehna), ale to nabízela i návštěva v Plzni. Plzeňský den otevřených dveří mě nejvíce zaujal tím, že jsme se mohli trochu více zaměřit na anatomii a prakticky se podívat na ukázkové kousky z pitevny - nic pro slabé povahy.
A: Poslední tři až čtyři roky váhám, zda se dát na studium
medicíny, nebo psychologie. V létě jsem ale měla možnost strávit týden na
lékařské praxi a tam jsem se víceméně rozhodla, že medicína je přesně to, co by mě
jednou bavilo dělat. Navíc moje maminka je taky
lékařka, a tudíž jsem se jí mohla zeptat na veškeré informace o doktorském povolání s předstihem a utvrdila se tak, že jde
o práci, která by mě naplňovala. Nad zaměřením zatím nechávám
otazník - přece jen teď bude prioritní se vůbec na tuhle vysněnou školu dostat.
Vzhledem ke své povaze si ale nedokáži představit ordinovat denně na obvodě.
Dříve jsem přemýšlela o pediatrii, aktuálně mě nejvíce láká ARO - letecký
záchranář. Ale jak říkám, na tohle rozhodnutí mám ještě spoustu času.
K: Medicínu chci studovat právě proto, že mě neskutečně baví a naplňuje pomáhat lidem a povolání lékaře mě nesmírně láká. Lidské tělo je úžasně zajímavé, nepředvídatelné, až napínavé. Nikdy člověk nemůže přesně diagnostikovat, co konkrétního nastane, jaký bude další vývoj. Zatím mám v hlavě jen pár takových nepodstatných představ, úmyslů, na co se konkrétně zaměřit, ale definitivní rozhodnutí, na co se zaměřit, přijde nejspíš až během studia.
A: Na přijímačky jsem se pomalu začala připravovat, ale nejde
rozhodně o nic intenzivního. Mám za sebou dny otevřených dveří, abych si
udělala celkový obrázek o škole a jednotlivých fakultách, nedávno jsem si
pořídila sešity modelových otázek k přijímačkám a také mám domluvené nějaké stáže - jednu jsem absolvovala už minulou neděli. Příští rok se přípravě samozřejmě hodlám věnovat ještě
více, plánuji navštěvovat přípravné kurzy.
K: Na přijímací zkoušky se zatím nepřipravuji, ale pomalu se mi už doma kupí knížky se vzorovými otázkami na přijímací řízení jednotlivých fakult, takže si myslím, že prázdniny 2017 to jistí.
Svým spolužačkám děkuji za vyčerpávající odpovědi a doufám, že jste si i vy, čtenáři GOOLu, díky krátkému interview udělali aspoň malý obrázek o studiu medicíny.
Komentáře
Okomentovat