Pálení čarodějnic, nebo pro některé pouze čarodějnice,
čarodky jsou „svátkem“ už velice starým, který vychází z pohanských
zvyků. Tento svátek se slaví na přelomu dubna a května a myslím si, že mnozí si spíš
představí pod tímto časovým údajem stavění májky, takže na Vimpersku se obě tradice skloubily. Je zbytečné vysvětlovat, jak se svátek
slaví, každý si to mohl přebrat po svém, ale předci určitě tento
svátek neměli plný zábavy, ale spíš strachu
o dům, dobytek nebo děti. Dnes je
však tomu úplně jinak. Tento rok jsem na čarodějnice nebyla ve své vesnici, kde se od loňského roku slaví s malými dětmi jako převlečenými čarodějnicemi a za sladkosti mohou pomoci stavět májku, tento zvyk je u nás na vsi oblíbenější.
Jak jsem se již zmiňovala, tento rok
jsem nebyla ve své vesnici, ale svátek jsem nezapudila, vyrazila jsem totiž
slavit čarodky do jedné stáje u Protivína, kde to opravdu zbožňuji. Cesta byla náročná,
protože to bych nebyla já, abych si něco neztížila, jela jsem vlakem (rychlíkem), vystoupila jsem v Protivíně, věděla jsem, že půjdu asi 2 km, chyba, Google
maps mě zklamaly, vytiskla jsem si mapu z jiného
nástupiště. Sice se mi cesta prodloužila jen asi o kiláček nebo dva, spíš šlo o to,
že s krosnou na zádech a s kytarou v ruce na vás všichni koukají
dost vtipně. Cestou jsem si udělala takový průzkum lidí, kteří vám poradí s trasou:
1) Ptejte se starších lidí, maminek, lidí s psíky, nebo rovnou zajděte
třeba do menšího obchodu rádi poradí.
2)
Nevyrušujte lidi, kteří jsou za okýnkem na vlakovém nádraží, sotva jsem
otevřela pusu, paní už pomalu zatahovala zástěnu a po otázce ji zatáhla úplně,
nevadí, je fakt, že odpovídat na otázky není v jejich popisu práce.
3)
Hledejte volnou wifi, ta vám poradí asi nejvíc, lidé, kterých jsem se ptala, mě
spíš ujišťovali.
Na cestě jsem měla štěstí nabrala mě jedna holčina, která
jela taky do stáje, takže jsem si cestu výrazně zkrátila. Když jsem dorazila, tak jsme si s kamarádkami natupírovaly vlasy, namalovaly si nějaké pavoučky na tvář a vyjely jsme. Vyjížďka byla krásná, přálo nám počasí. Po návratu jsme si taky ozdobily májku a u ohníčku jsme si zazpívaly a po
nějaké době jsme šly spát do chatek, ráno pro mě přijeli rodiče. Jsem ráda za
tak krásný den, který jsem si užila, hlavně se super lidmi a doufám, že příští
rok na tento den zase něco podniknu. Vám taky doporučuji oslavit tento svátek
jakkoli, na tom nezáleží jak, pro mě je důležité sejít se s fajn lidmi a zažít nové
zážitky a myslím, že pro většinu lidí taky.
Komentáře
Okomentovat