120 BPM

Když jsem poprvé na vimperském kině zahlédla plakát s nápisem “sto dvacet bé pé em”, vrtalo mi hlavou, jaký film může mít tak podivný název. Po krátkém hledání na internetu jsem zjistila, že trojice souhlásek BPM je zkratkou pro anglické “beats per minute”. Trefný název, neboť podtitul zní “Film, který vám zvýší tep”.

Po zhlédnutí atraktivního traileru jsem se rozhodla, že nový francouzský film režiséra Robina Campilla, který získal mnohá ocenění (nejen na Filmovém festivalu Cannes), si rozhodně nesmím nechat ujít...

Zdroj: www.google.cz

Paříž na počátku devadesátých let. V LGBT komunitě propukla epidemie AIDS. Členové hnutí gayů a leseb Act Up se bouří, neboť farmaceutické koncerny odmítají sdělit výsledky testování nových substancí určených k léčbě HIV pozitivních a osob, u kterých AIDS již plně propuklo. 

Act Up pořádá stále více nelegálních protestních akcí, demonstračních pochodů a snaží se šířit osvětu o AIDS na školách. Zdá se, že většinová společnost se k menšinové komunitě otočila zády a stát se snaží zbavit své zodpovědnosti za léčbu HIV pozitivních. Na AIDS však neustále umírá čím dál více lidí.

Na pozadí zoufalého boje o holý život se odehrává druhá dějová linie. Nováček v hnutí Act Up, HIV negativní Nathan (Arnaud Valois) se sbližuje s Seanem (Nahuel Pérez Biscayart), který se nachází v terminální fázi onemocnění. Je si vědom, že počet T4 lymfocytů v jeho krvi se neustále dramaticky snižuje a že jeho dny jsou sečteny. V Nathanovi najde věrného přítele a stráví s ním poslední týdny života, které mu zbývají. Nathan se o Seana obětavě stará, postup nemoci však zastavit nedokáže.