Dnes bych se s vámi chtěl podělit o zážitek a zároveň za vámi přicházím s prosbou. Příběh začíná ve třídě 2. A v den odevzdání úkolu z českého jazyka. Já již tradičně úkol samozřejmě vymýšlím o přestávce před hodinou (dělejte úkoly doma, nebudete poté řešit spoustu problémů, které nese tento risk). Postupně vyplňuji cvičení za cvičením, všem okolo tvrdím, jak je úloha jednoduchá, a ve víru tohoto nadšení narazím na cvičení označené číslem dva. Otázku si pročítám znovu a znovu a stále mě udivuje. Asi po deseti vteřinách ticha se obracím na svého sousedícího kolegu: "Pane Bože, co je to základové slovo?" Přítel se na mne otočí s výrazem nejpovýšenějšího člověka světa a po chvilce na rozmyšlenou odpovídá: "To je něco jako kořen... ." "Aha," říkám zklamaně, jelikož mi tato odpověď nepřinesla žádnou pomoc, listuji tedy sešitem, kde nacházím definici, pomocí které zjišťuji správné řešení. Přecházím tedy na cvičení číslo tři, kde se však znovu zarážím hned u prvního úkolu. Toto moje fantazie opravdu nezvládá. "Navrhněte pojmenování domácího původu, jímž byste mohli nehradit anglický výraz make-up." Přemýšlím, přemýšlím a stále mě nic nenapadá. Přemýšlím tak dlouho, že začíná zvonit. Náhle mě ale políbí múza a v hlavě mně vyklíčí jako sněženka ve sněhu nový výraz pro make-up. Jsem z toho tak nadšen, že začnu "tancovat" a na celou třídu vykřiknu: "Flekyfuč!" Bohužel v momentě tohoto výkřiku přestává zvonit a všichni na mě koukají jak vyorané myši. Po chvíli ze mě všichni zrak spouští a soused se mi začíná smát. Jediné, co jsem byl schopný v tento moment udělat, bylo sklopit zrak a stydět se. Zanedlouho do třídy vešla paní učitelka, která úkoly však dosud nevybrala, a já jí zrejmně svůj naprosto hloupý a nesmyslný nápad na nové slovo nikdy nepřednesu, pokud se tedy nerozhodne přečíst si tento článek. Jak byste si s úkolem poradili vy? Pište do komentářů pod článek, nejlepší vyberu a zapíši do úkolu k mé odpovědi. Děkuji vám.
|
zdroj: https://www.google.cz/ |
Komentáře
Okomentovat