„Ach ta dnešní mládež!“ Tuto větu už jsem několikrát zaslechla od svých rodičů nebo prarodičů. Většinou jsem ji slyšela právě ve chvíli, kdy
jsem „projížděla“ různé sociální sítě. Myslím si ale, že já a ostatní lidé
v mém věku nejsme jediná generace, která používá sociální sítě a moderní
dotykové telefony. Například nedávno jsem učila moje rodiče taková zařízení ovládat. Zpočátku to pro ně bylo složité, ale dnes „surfují“ skoro více než
já. Ale nejen moji rodiče. Na sociální sítě se „napojili“ i moji prarodiče.
Někdy mám pocit, jako by mě sledovala FBI.
 |
| www.google.cz |
Z jiného hlediska se to týká také lenosti. Rodiče
nadávají, že nic neděláme, že se jenom díváme na televizi nebo koukáme do
telefonů. Podle mě mají někdy v něčem pravdu, ale dnešní moderní
„přístroje“ jim také usnadňují práci. Díky myčkám nemusíme mýt nádobí
v ruce. Díky pračkám nemusíme prát prádlo na valše. Je spousta věcí, které
nám veškeré přístroje a rozvoj moderní techniky usnadňují.
Ale tato úvaha se týká toho, jak vnímám svoji generaci já a
jak moji rodiče. Já si myslím, že můžeme být rádi za to, jak máme všechno
snazší. Máme více možností a můžeme si prakticky dělat, co chceme. Určitě je to
dobře, ale na druhou stranu mi připadá, jako by dnešní
generace byla trochu rozmazlenější, nebo snad ne? Zvykáme si na čím dál tím
větší pohodlí, i když ne všichni lidé na světě mají šťastný a klidný život.
Já jsem
ráda za dobu, ve které jsem se narodila. Opravdu mám jednodušší život. A co se
bude dít za několik let? To nikdo neví. Občas bych asi měla poděkovat rodičům, že
mě vyšlou ven místo toho, abych vysedávala u nekonečných seriálů.
Kateřina Mrázová
Komentáře
Okomentovat