Nejztracenější den našeho života je ten, kdy jsme se nezasmáli


Smích je věc (spíše součást našeho života), se kterou se všichni lidé setkali, ať už to byl smích škodolibý, zoufalý, radostný nebo jakýkoliv jiný. Každý smích je jiný. Liší se buď hlasitostí, nebo tím, jak vznikl.
Leckdo se směje jenom proto, že vůbec žije a má radost ze života, a to je dle mého názoru správně! Proč se trápit tím, co bylo nebo co bude? Stejně to nezměníte. Je škoda, abyste se celý den mračili a neprožili ho s úsměvem na tváři. Ano, ne každý den je pro všechny veselý, a to třeba z důvodu, že vám odejde někdo, koho jste měli opravdu rádi. Ale tak to je! Lidé odcházejí a zase přicházejí. S tím nikdo nic neudělá.
Nemůžete se věčně litovat a trápit se tím, co jste udělali a co naopak ne. Pousmějte se nad tím, co se mohlo stát, ale naštěstí se to nestalo. Život je příliš krátký na to, abychom se zabývali hloupostmi.
Přiznávám, že já se taky nesměju pořád, ale někdy je zbytečné se mračit, když se všichni ostatní smějí. Já jsem (jako většina mých kamarádů/vrstevníků) veselý člověk a mám to v genech, i když to tak někdy nevypadá.
Každý člověk je jiný a lišíme se také povahově, což se na našem smíchu dost projevuje. Zlý/škodolibý člověk se směje ostatním za to, co se jim nepovedlo. Naopak hodný a milý člověk se směje vtipům a jiným věcem, ale lidem spíše pomůže, než aby se jim „poškleboval“.
Není povinností, aby se všichni lidé smáli, ale jak už řekl Chamfort: „Neztracenější den je ten, kdy jste se nezasmáli.“
Jiný problém je v tom, že ne všichni lidé se umějí veřejně smát. Já se směju možná až moc nahlas, ale je mi úplně jedno, kdy a kde spustím. Znám naopak lidi, kteří řeknou: „ Já se směju jako lachtan“ a radši se drží zuby nehty, aby se neztrapnili.
Já (jak už předtím bylo řečeno) se nesměju pořád, ale většinou je to tím, že mě někdo naštve, a pak se ještě diví, že jsem se přestala smát.
Není pravidlem, že se smích střídá pouze s pláčem. Střídá se i se zlobou, vztekem, zoufalstvím a dalšími pocity.
Ne každý den je „sluníčkový“, ale zkuste si ho smíchem alespoň vylepšit.

Kateřina Mrázová

www.google.cz





Komentáře