Myslím, že nikdo nebyl zrovna dvakrát
nadšený, když nám paní učitelka
Tláskalová minulý rok rozdala k prostudování noty k
oratoriu, které se rozkládalo na
87 stranách. Měli jsme před sebou hodně zkoušení, a dokonce dvě speciální víkendové zkoušky, kvůli kterým jsme jeli až do
Prahy a přespávali ve školách na zemi.
 |
| koncert z našeho pohledu |
Zkoušky byly hodně dlouhé. Zpívat jednu část klidně
čtyřicetkrát dokola kvůli tomu, že se našemu dirigentovi nezdála jedna notička, nebo proto, že jsme byli o šestnáctinku později, nás všechny vyčerpávalo. Sílu jsme většinou dobíjeli hraním
pokeru a jiných karetních her anebo potulováním se po
neznámé škole, ve které jsme noclehovali, což bylo dobrodružství hlavně
v noci, když jsme nemohli spát. Musím ale přiznat, že přestože nás
Libor (dirigent) chvílemi svýma
geniálníma hudebníma ušima štval, vytěžil z nás to nejlepší a my jsme, dle mého, podali
výborný výkon.
 |
| přípravy |
Koncert jsem si užila, a jak bylo vidět, diváci také. Nejen proto, že se jedná o
nádherné dílo a já jsem si ho mohla vychutnat uprostřed zpívajích nadšenců, ale i proto, že se kolem Rudolfina vznášela
příjemná atmosféra, kterou jak publikum, tak sbor vytvářely. Až na
pískající tramvaje, které nám párkrát znemožnily začít skladby, byl koncert
bez chyby (zajímalo by mě, jestli si Liborovy uši myslí to samé).
Těším se na další podobné
vystoupení, jen doufám, že příště nás nebude rušit zvuk tramvají.
 |
| CANTO a ostatní sbory |
Komentáře
Okomentovat