Vánoce u nás a ve světě

                                                                                      Foto: J. Tláskal

Všichni asi známe ty naše české Vánoce…. Sejdeme se s rodinou, dáme si kapra, zazvoní zvoneček a běžíme k vánočnímu stromečku, kde na nás čekají dárky od Ježíška. Ale mají to všechny národy stejně­? Kdo dětem naděluje dárky jinde ve světě?

U nás

Naše Vánoce známe, ale přesto mnozí z nás neví, jak vlastně vznikly. Je to křesťanský svátek, jenž je spojený s narozením jediného děťátka. Čekání na Vánoce si zkracujeme tím, že si kadý den v adventním kalendáři otevřeme jedno okénko s překvapením. To proto, abychom se na Vánoce těšili a nečekali na ně mrzutě a s nudou.Také zapalujeme svíčky na adventním věnci, pokud hoří všechny čtyři, znamená to, že Štědrý den už je blizoučko. Na Boží hod – 25. prosince – se lidé radují z narození Ježíše Krista. Pastýři, tři králové a mnozí další viděli tu noc kometu, která přelétla po obloze. Začalo se jí říkat Betlémská hvězda. Lidé kometu následovali a ta je dovedla do Betléma, kde našli Marii s Josefem a jejich synem Ježíšem, který ležel v jesličkách. Lidé mu dávali dary, protože tohle dítě Bůh lidstvu slíbil, a tak s radostí vítali narození Mesiáše. Od té doby si lidé připomínají v době Vánoc Ježíšovo narození.

Austrálie

Zatímco u nás mrzne, v Austrálii vrcholí léto. Australané slaví Vánoce u moře. Jejich Štědrý den spíš připomíná piknik pod širým nebem s hamburgerem, zeleninovými saláty, chlazenými nápoji a opalovacími krémy. Jinak řečeno, není tak komorní jako u nás. Pouze ti největší gurmáni si připraví v domácnosti nadívaného krocana kaštany, s oblohou z brambor a dýně.

Francie

Ve Francii je zvykem na Štědrý den navštěvovat své známé a blízké, pít víno a obdarovávat se drobnými dárky. Také mají svoji vánoční hostinu v podobě ústřic, bílých klobásek, hlemýžďů, mušlí či krocanů. Navzájem si rozdávají konfety a malé bonbonky s vánočním přáníčkem. Dárky tam naděluje bělovousý stařík Pere Noël, který chodí celý v bílém a je moc hodný. Dárky nechává v botách, holínkách nebo u krbu.

Itálie

V Itálii jsou symbolem Vánoc jesličky, které se v rodině dědí a v žádné domácnosti rozhodně nesmějí chybět.Tato tradice pochází už z poloviny 15. století. Italové servírují na vánoční stůl hlavně ryby – oblíbený je hlavně úhoř, dále raci, pečená kuřata, zvěřina a slaná kukuřičná kaše. Jako moučník se podává turecký med s oříšky nebo kaštanové pyré. I když většina dětí dostává dárky 24. prosince večer, v některých částech Itálie ja tradice vánočních dárků spojená s rozbřeskem 25. prosince, jinde je to až na svátek Tří králů, a na Sicílii dokonce až 7. ledna. Prostě jiný kraj, jiná tradice. Zdejším dětem naděluje dárky Befana, stará, dobrosrdečná čarodějnice, která létá na koštěti a do domu sestupuje komínem. Protože nerada spěchá, mívá v některých částech Itálie opravdu velká zpoždění.

Nizozemí

V Holandsku je věnována velká pozornost svátku Sinterklaas, který se slaví – podobně jako náš Mikuláš – 5. prosince.  Děti si pověsí ke krbu botu nebo punčochu, ve které se jim do Vánoc hromadí sladkosti a malé dárky. Štědrý den slaví Holanďané v rodinném kruhu, následující svátek (25. 12.)pak s  přáteli. Děti věří , že jim dárky nosí koníček. Kůň je jednou z figurek v jesličkách (betlém či jesličky lidé mívají v domácnosti) a zároveň je symbolem klidu a moudrosti. V Holandsku naděluje dětem dárky hodný dědeček Sinter Klaas. Podle legendy sem přijíždí ze Španělska. Nosí biskupský plášť ohňově rudé barvy. Vznáší se pak nad domy a sype do nich komínem dárečky, jež jsou krásně zabalené. V rozdávání dárků mu pomáhají Černí Petři, kteří jsou na pohlednicích znázorňováni jako mouřenínové ve starobylých kostýmech.

Každý slavíme Vánoce nějak jinak, ale všichni toto období máme rádi.

Karolína Kolafová

                                                               

                                                                    www. google.cz