Z(a)traceni aneb VŠ na pohodu

Sluníčko vykouklo mezi mraky a roztáhlo své zlaté paže, začal další krásný den na VŠ… Houby, houby, zlatá rybko! Od 5.00 jsem posouvala budík a při pohledu ven do černé nicoty se utěšovala tím, že jsem ho určitě špatně nařídila. Když se mi asi po hodince povedlo vstát, zjistila jsem, že autobus mi jede za tři minuty. Naházela jsem něco na sebe, něco do sebe a po vyproštění kabátu, který jsem si zabouchla do dveří, konečně doběhla na zastávku, odkud mi zamávala světla odjíždějícího autobusu. Ale co, je to Praha, pojede další. A koneckonců, areál jsem si prošla, přednášku najdu včas.

Ze zastávky "Zemědělská univerzita“ jsem si pyšně vykračovala a libovala si, že mám ještě dost fóra. Mrknu na hodinky a až za deset minut se začíná, to stihnu i snídani. Otevřu dveře a zkušeně, skoro až mazácky koukám do rozvrhu. No, koukám… Spíš čumím jako vejr. KS AWA02E jsem po lehkém ranním sprintu celou budovou nenašla.  Naštěstí potkávám druhou ztracenou duši. A ještě další. Jako tři mušketýři jsme hrdinně a svorně zastavovali studenty a později i profesory. Ale najít tuto místnost, patrně znamenalo, najít dobře utajené housle.

Na Agru nás vyhodili, že nemají čas, v SICu jsme se radostně usadili do konferenčního sálu, než jsme ovšem zjistili, že místo anatomie se tu probírají informační systémy. Na KTVE jsme byli nahnáni na první informační schůzi ohledně tělocviku, posléze nám dávali ruku na čelo, jestli nemáme horečku. „Přednášková místnost? Blázníte? Tady jsou všichni rádi, pokud vůbec můžou po hodině dýchat, natož mluvit“.

Po neúspěchu na PEF jsme se zdrceni přihnali zpět na studijní oddělení. Ze třech mušketýrů se vyklubaly tři hromádky neštěstí, které ale bohužel první studijní referentka poslala do háje. Na druhé dveře jsme zaklepali už se slzami v očích. Po několika dlouhých telefonátech a poradou s informačním systémem, jsme zjistili, že jsme nejen na špatné fakultě, ale hlavně na úplně jiném místě Prahy. Paní referentka se s námi rozloučila slovy: „No, tak na přednášku už snad ani nechoďte, ale zkuste to stihnout na cvičení, ta máte za hodinu a půl.“

A tak jsem hrdinně a skoro až mazácky nasedla zpátky do autobusu a za necelou půlhodinku dojela na FTVS. Přednášející, která si nejspíš všimla mých krůpějí potu na čele, udělala velkou černou tečku za tím vším: „Slečno, možná jste si měla místo Anatomie zapsat předmět Orientace a schopnost zpracování informací.“


Aktuálně z VŠ,
Terka

 

Komentáře