Páteční večer zdál se být poklidným, alespoň pro ostatní, pro mě nikoliv. Celý týden jsem se zase nemohla dočkat víkendu a hlavně pátku. Věděla jsem, že mě čeká další parádní akce a měla jsem tušení, že určitě zklamaná nebudu (což se mi mimochodem nestalo ještě nikdy) a že si to pořádně užiji. Celým jménem Rockový bar Křemelka je docela proslulým klubem, chcete-li barem, ve Strakonicích. Akce se tam pořádají snad skoro každý víkend. Často se tam objevují pro mě známé, pro vás možná ne, kapely. Velice často i domácí strakonické kapely. Sedmého jedenáctý tomu nebylo jinak a v Rokáči se představily čtyři kapely z toho i jedna domácí.
Večer jako první rozproudili domácí Crazy Ducks s menším časovým zpožděním, cca půl hodinky. Nikomu to však nevadilo a když začali hrát, první lidé postupně zvedali svá pozadí a přibližovali se blíže a blíže k pódiu. Kluci delší dobu na scéně nebyli a já je viděla a slyšela úplně poprvé. Můj šálek kávy to nebyl, ale i tak se mi docela líbili. Zahráli jak covery, tak i své písně. Lidem se to líbilo a to je přece hlavní, ne? Musím říct, že večer se jim povedlo zahájit na jedničku. Předem se omlouvám, že jediná fotka, kde jsou vidět všichni je rozmazaná, stydím se!
Rabies, kluci z Bystřice nad Pernštejnem, byli druhou vystupují kapelou. Moc jsem se na ně těšila, protože jsem je dříve trochu poslouchala a moc se mi líbili. Na živo nezklamali, naopak byli ještě lepší! Proto fotka s nimi nesmí chybět v mém albu, které nese název VYVOLAT. Dokonce se ta fotka dostala i na facebookovou stránku Rabies! Jejich vystoupení mě bavilo a hudba je prostě na jedničku, plná energie a smyslu. Své zadnice zvedlo už o pár lidí více a lehce začínali i pogovat. V tento večer jsem se ujala spíše focení než poga, což mě ale vůbec nemrzelo. Tento fakt nemění nic na tom, že bych nestála v první řadě, protože té já se nevzdám ani za nic. Bylo k vidění, že Rabies hrát hodně baví a přece jenom je mnohem lepší vidět tu energii a radost u členů, než jen skleslé na místě stojící postavy, které ani pomalu neví, co hrají.
Exni!to z Jílovic měli, troufnu si říct, největší kotel! Místní punkáči se pustili do poga jako o život a došlo i na stage diving, při kterém se naštěstí nikdo nezranil, jak tomu bohužel čas od času bývá. Bylo vidět, že pro strakonické punkáče není Exni!to žádná španělská vesnice. Zpívali s nimi i na podiu, pogovali, křičeli a ruce a nohy létaly vzduchem. Koncert jak má být. Mě osobně se jejich hudba dost zalíbila. Viděla jsem je poprvé, ale dřív jsem nic od nich neslyšela, takže to pro mě byl takový skok do neznáma, který se vydařil. Ráda poznávám nové kapely a kluci si toho večera získali nejednoho nového fanouška.
Slavností zakončení večera padlo na vimperské kluky Nutno Dodat. Ani nevím, po kolikáté už na nich jsem, ale co můžu říct s jistotou je to, že jejich hudba mě stále baví a na každý koncert se strašně těším. Hodně lidí odešlo, což nechápu a docela mě to i za kluky mrzelo. Když už někam jdu, tak jsem tam snad až do konce, ne? Celý večer jsem s kluky seděla u stolu a dozvěděla se i pár novinek o kterých až příště. Lidé, kteří zůstali, si ale i poslední kapelu užili a pogovali, i když jich bylo méně. Dokonce u písničky Nástěnka bylo vysloveno věnování a že neuhádnete, pro koho ji ten večer zpívali? No přece pro mě! Jsem ráda, že žádný z jejich koncertů mě ještě nezklamal a vždy je pro mě něčím originální.
Akce jako takovéhle mám nejradši! Celý večer buďto pařit, fotit nebo si povídat s kluky z kapely, poznávat nové lidi a užívat si nechápavé pohledy kluků, kteří mě zvou na paňáka a já odpovídám, že nepiji. Celý večer hodnotím na jedničku a řadím ho mezi mých TOP 5. Tak zas někdy příště na viděnou!
(zdroje: GB Photography)
Komentáře
Okomentovat