Tak jak jsme již od začátku listopadu plánovaly, vyrazily jsme s kamarádkami na budějovické adventní trhy! Ať chcete, nebo ne Vánoce už klepou na dveře. A já teda chci. Není pro mě nic krásnějšího než zima (ano, neukamenujte mě za to, že mám radši zimu než léto), sníh a Vánoce. První advent je sice až 30.11., ale pro studenty je příhodnější volná sobota, než neděle plná učení. Trhy se konaly na náměstí Přemysla Otakara II. a tam také naše kroky směřovaly, samozřejmě až po prolétnutí všech možných obchodů.
Poměrně brzo vstát, nasnídat se, nabalit na sebe co nejvíce teplých věcí a vyrazit na vlak. Tak přesně to se mi ráno vůbec nechtělo, jenže jsem se tak neuvěřitelně těšila, že jsem obětovala den válení a přidala trochu akce. To ostatně dělám běžně, vždycky svému tělu a nohám slibuji klid, ale nikdy tomu tak není. Kolem osmé jsme vyrážely ze Čkyně a s přestupem ve Strakonicích jsme na budějovické nádraží dorazily v deset hodin. Do odjezdu času dost, tak jsme se šly podívat do Mercury, kde jsme si samozřejmě udělaly nějakou tu radost v podobě oblečení. Když jsme tak obcházely obchody, najednou jsme narazily na obří partu sněhuláků, kteří na nás mávali. Všude už na nás vykukovaly vánoční výzdoby a stromky jak osvícené, tak i obyčejné.
Naší další zastávkou přece jen ještě nebyly trhy, ale nákupní ulice Lanovka. Obchody, které postrádáme v Mercury, jsou nalezení přímo zde. Nemohly jsme přece jen tak projít kolem a všechny je minout. Hlavně, když ze všeho vyzařují ty Vánoce! Přesto, že se zdá Lanovka krátká, je poměrně dlouhá. Ani jsme se nenadály a plánovaných 1,7 km na náměstí jsme ušly, jako by se nechumelilo. Naše obavy se týkaly toho, jestli tam trhy vůbec budou. Na různých stránkách bylo psáno, že ano, ale naši nejistotou houstl vzduch kolem. Obavy se však nenaplnily a za spořitelnou na nás čekaly ony adventní trhy!
Plno dobrého jídla a pití, keramických výrobků, plyšáků, polštářků, ponožek a vždyť to znáte. Vůně svařáku a punče nás lákaly už z dálky. Halušky, trdelníky, bramoboráky, čerstvě pražené oříšky, co víc si přát. Všechny stánky jsme pečlivě prošly minimálně třikrát a důkladně rozmýšlely, co koupit a co ne. Nakonec jsme pár dárků nakoupily a naši návštěvu trhů zakončily něčím dobrým, popřípadě trochou sladkého. Například kelímek s ovocem politým pravou belgickou čokoládou (mimochodem ten rybíz to pěkně kazil).
A úplně, opravdu úplně, na konec jsme se zastavily v jednom z našich nejoblíbenějších kamenných obchodů a to v Bubbleology. Popravdě nesnáším sladké nápoje jako šťávu a slazené čaje, proto čaje nesladím. Nevím, čím je dána skutečnost, že bubble tea mi chutná. Nekupuji si ho však často, protože je opravdu sladké a nejblíže ho mají v Budějovicích. Myslím, že dost z vás bubbleology zná a dokonce i navštěvuje, tato kamenná prodejna se u Lanovky nenachází dlouho a už se stala oblíbenou. Každá z nás si dala jeden velký bubble tea, různě namíchaný a poseděly jsme zde asi hodinu. Následně se vydaly na nádraží a vlakem hurá domů. V šest jsme dorazily opět hladové, ale hlavně šťastné a vánočně naladěné.
Komentáře
Okomentovat