Krůček tam… krůček sem…

Už je to necelé dva týdny, kdy někteří studenti naší školy, včetně mě, úspěšně ukončili taneční kurzy mládeže pro rok 2014 a samozřejmě že všichni bez jakýchkoliv problémů. Tak přeci jen, jsou to studenti vimperského gymnázia, stoprocentní kvalita.

Celé taneční se skládaly celkem z 11 slavnostních večerů:

• 8 výukových lekcí
• 2 prodloužené lekce 
• závěrečný věneček

Trvaly od 27. září až do čertovského  5. prosince a během této, i když se to nezdá, poměrně krátké doby, jsme se stihli naučit variace do spousty tanců a to waltz, tango, valčík, foxtrot, cha-cha, polka, jive, salsa, mazurka, blues, čardáš, slowrock a další.

Právě výuce salsy byla věnována i speciální lekce a to přímo s lektorem salsy Javierem Jesusem Escobarem Castillem a s jeho taneční partnerkou Adélou. Tento večer byl opravdu něčím zvláštní. Jeho prapodivnou atmosféru nečilo jen to, že jsme zapojili kreativnost a připravili si v podstatě taneční róbu ve stylu latinsko-amerických tanců, ale také to, že Javier opravdu pochází z prostředí známého rytmem salsy, z exotického Peru.

Tím to ale vše nekončilo! Ještě na nás čekala jedna spešl lekce a to country lekce. Na tuto lekci jsme se opět vyšňořili a to v kovbojském stylu. Takže všude kam se člověk kouknul, viděl buď samé kraťasy, klobouky, copánky, ale hlavně KOSTKA STYLE!

Vždycky nám byla ale velkou motivací při tom dumání nad kostýmy a slíbené vyhlášení nejlepší dívčího a chlapeckého kostýmu a k tomu předání sladké odměny. Vítěz samozřejmě může být jen jeden, také byl, ale upřímně, podle mě by měl nějakou tu odměnu dostat každý, kdo se nějak zapojil, protože už i tohle byla velká odvaha a navíc, všem to vždycky strašně moc slušelo.

Kromě těchto klasických lekcí, které trvaly obvykle od sedmé hodiny večerní až do půl desáté, jsme měli i tzv. prodloužené lekce. Už podle názvu je jasné, že to byly o něco delší taneční večery, celkem dva. Na těchto večerech jsme měli šanci předvést vše, co jsme se do té doby naučili a také si dokonce zasoutěžit. No, a abychom nebyli stále v pohybu, každý z těchto večerů byl zpříjemněný i tanečními vystoupeními. Nejprve v podání vítězného tanečního páru v kategorii juniorů České a Slovenské republiky a v dalším večeru dětského tanečního souboru. Opět zážitek.

Dále jsme se i všichni zúčastnili něčeho, jako „rychlokurzu“ společenského chování a to tak, že nám bylo velmi efektivně podáno pár zásadních pravidel o tom, co se ve společnosti sluší a patří.

Mimochodem, tušili jste, co to je „společnost“? A jste právě teď ve společnosti? Ano, jistě. Kdybychom teď byli ať už v divadle, v kině, na recepci, na návštěvě nebo na plese - stále bychom byli ve společnosti. Pokaždé by platila trochu jiná společenská pravidla, ale jedno, to hlavní, by platilo vždy.

Společenské pravidlo číslo jedna zní: Ve společnosti si nejsme všichni rovni.

A na konec to nejlepší a nejhlavnější část celých tanečních, věneček aneb poslední slavnostní hodina tanečního kurzu!

Davy lidí stojí frontu v průčelí Cihelny… obsluha v šatně nervózně už nejmíň popáté zdůrazňuje, že jsou k dispozici opravdu dvě fronty a ne jen jedna… na baru číšník nestíhá obsluhovat zákazníky a dámské toalety jsou opět zcela plné. Každá chce být přece ta nejkrásnější hvězda večera.

Tak nějak by se dala popsat situace těsně před zahájením celé všemi očekávané akce. Poté následoval obrovský zmatek v pořadí jednotlivých párů při slavnostním nástupu, ale nakonec jsme to zvládli. A nejen to, ale celý večer. Jak už tančení pouze v párech, tak i s kamarády a rodiči.

Bylo i vyhlášení nejlepšího páru tanečních, přičemž nejlepším tanečníkem a tanečnicí se stal Miroslav Klíma a Kristýna Vondrášková. Tihle šikulové dostali za odměnu dort a krásnou květinu. Pak na nás čekalo vyhlášení, kdo se stane králem a královnou celých tanečních kurzů. V této kategorii měli možnost hlasovat všichni, kteří byli přítomni v sále. Nejlepšími byli zvoleni a následovně i parádně ošerpováni a odměněni Dominik Lukeš a Michaela Willmanová. Nenapadá mi nic jiného než otázka: „Kam až sahaj Hujerovi?“

Závěr patřil diskotéce, ale ještě předtím přišla chvíle, kdy měl každý tu příležitost, přijít do čela sálu a kdy mu byl předán oficiální certifikát O úspěšném absolvování základních tanečních kurzů pro mládež ve Vimperku 2014. Všem dodatečně gratuluji, zvládli jsme to!

Poslední část tohoto článku bych chtěla věnovat velkému poděkování. Zaprvé panu Tomáši Gaudníkovi za to, že měl s námi všemi takovou trpělivost a hlavně za to, že díky němu jsme si prožili několik krásných večerů a mohli jsme poznat tolik nových lidí a kamarádů a zadruhé svému každovečernímu partnerovi a zároveň i našemu redaktorovi Honzíkovi Jandovi, že to se mnou tak dlouho vydržel jak už na těch tanečních, tak i ve školní lavici. Konečné shrnutí zní: Taneční jsou opravdu událostí, na kterou se v životě nezapomíná a v rámci možností se stanou i srdeční záležitostí. Každému, kdo se k podobnému absolvování kurzů rozhoduje a není si ještě zcela jistý, radím stručně a jasně → Jděte do toho!

Krásné Vánoce a ať vás najde bohatý Ježíšek O:-)