31. 12. 2014, poslední den v roce, se ze mě stala průvodčí ve speciálním Silvestrovském vlaku, který jezdil z Vimperka na Kubovu Huť a zpět. Celkem nás bylo dvanáct, ale holky jsme tam byly jen dvě, ale co vám budu povídat, v obložení milé mužské společnosti jsme si vůbec, ale vůbec nestěžovaly. Navíc všichni byli fajn a všechno klapalo tak, jak mělo. Lidí bylo až až. Div že vlak nepraskl a z oken nekoukaly ruce, hlavy a lidé nepadali z vagonu. Ještě v průběhu celého dne procházeli sem a tam a zase tam a sem masky.
Všechno to začalo 28. 12. 2014, kdy jsme měli ve Vimperku schůzi a fasovali jsme obleky. Čekali jsme velkou zimu, tudíž jsme si vzali o nějaké to číslo větší kabáty, ale nebylo to zas tak třeba. Přece jen nakonec taková zima nebyla a kabáty samy o sobě byly s kožichem, ale na nohy to táhlo. Příště to jistí dvoje teplé ponožky.
31. 12. jsme se svezli již v uniformách vlakem v 7:10 do Vimperka. Tam jsme dostali kasičky, respektive krabice, lístky a pár drobných na vracení. Rozdělili jsme se do skupiny a za pár desítek minut odjížděl první vlak směr Kubova Huť. Jízd jsme absolvovali celkem osm, čtyřikrát tam a zpět. Byli jsme rozděleni do dvojic nebo trojic a každá měla jeden z pěti vagonů. Jako průvodčí se objevily jak staré tváře, které se účastnily už více než sedmé jízdy, tak i nové včetně mě. Holky jsme tam byly jen dvě mezi asi deseti mužskými a popravdě jsme si vůbec nestěžovaly.
Po třetí jízdě nás nahoře na Kubovce čekal teplý kaťák (katův šleh), nebo klobása a pití. Koupě nápojů a občerstvení byla umožněna i veřejnosti, takže několik desítek trdelníků, klobás, grogů a hlavně svařáků padlo za vlast. Nahoře se nacházela i pohádková kancelář, kde lidé mohli posílat pohledy svým známým, nebo si je koupit jen na památku.Vagony byly první dvě jízdy opravdu narvané. Většina lidí po příjezdu na Kubovku odcházela na Boubín, takže cesty zpět byly pro nás spíš oddychové, až na tu poslední, kdy se zase všichni hrnuli domů.
Naším úkolem bylo po celou tu dobu odbavovat cestující. Vlakem procházelo i plno divadelníků, převlečených za masky. Ti nám spíše komplikovali naši práci a poselství, protože když například takový širší pan Obelix s velkým kamenem na zádech chce projít úzkou uličkou vagonu, kde stojí lidé a my, tak někdo musí ustoupit ... Zábava tedy nechyběla jak mezi lidmi, tak mezi námi průvodčícmi. Byl to vlak na téma komiksy, takže dorazil i Batman, který místo toho, aby jezdil batmobilem, tak se vozil s námi vlakem. Na neštěstí byl ale zaneprázdněn Superman, který musel udržovat klid v jiném městě, tudíž nemohl dorazit. Tak třeba příště!
(Zdaleka ne všichni, ale tak abyste tušili, jaká byla výhoda být tam jen ve dvou, haha..)
Zdroj: ceskobudejovicky.denik.cz
Více fotek můžete najít na stránkách: Za krásnější Vimperk a vimperk.eu
Tak příště na viděnou ve vlaku!
Komentáře
Okomentovat