
1. Pavlo, jako první bych se chtěla zeptat, od kdy do kdy jste
v Chorvatsku byli?
Odjížděli jsme v pátek 12.6. v 6
hodin večer a vrátili jsme se v neděli v 5 hodin ráno.
2.
Jaká byla cesta a čím jste cestovali?
Cesta byla dlouhá a vyčerpávající. V autobusu
jsme strávili téměř 12 hodin a zhruba půl hodinu jsme jeli trajektem. Vzhledem
k hluku a nepohodlí se nedalo moc spát, takže jsme dorazili poměrně
vyčerpaní. Cesta zpět už utekla podstatně rychleji.
3.
V jaké části Chorvatska jste byli ubytováni? Jaký byl způsob ubytování?
Byli jsme na ostrově Lošinj, konkrétně ve městě Mali
Lošinj. Bydleli jsme na ubytovně, v pokojích po dvou, po třech nebo po
čtyřech. Pokoje byly malé, skromné, ale příjemně mě překvapilo, že na každém
pokoji byla vlastní čistá koupelna. Na každém patře byla malá kuchyňka.
4.
Zajištěné bylo i stravování. Jaká jídla to byla a jak bys ohodnotila jejich
kvalitu?
Snídaně byly formou švédského stolu. Kromě salámů a sýrů jsme si mohli nabídnout i zeleninu a občas dokonce i nugetu. Pečivo sice nebylo vždy měkké, ale potěšil mě výběr mezi světlým a tmavým. Dostávali jsme i bylinný čaj, který mě osobně chutnal, ale u většiny spolužáků měl spíše negativní ohlasy. Obědy jsme si museli zajišťovat sami. Večeře se skládala z polévky a hlavního jídla. Chorvatská kuchyně nám nikomu moc neseděla. Polévky ala koření s omastkem jsem raději vynechávala. Jídlo bylo na podobný způsob. Na koření a soli se opravdu nešetřilo.
5.
Co bylo vlastně náplní celého kurzu?
Aktivit byla spousta, stačilo se jen zapojit. Já
jsem poměrně aktivní člověk, takže jsem vyzkoušela opravdu všechno. Velice jsem
se nadchla pro potápění. Vyzkoušela jsem si dokonce i potápění
s přístrojem (neboli scuba diving). Což mě naprosto ohromilo. Moře bylo
krásně čiré a plné mořských tvorů. Večer se zájemci mohli přihlásit na noční
ponory. Dostali jsme neopreny a za tmy jsme v doprovodu zkušených potápěců
vyrazili šnorchlovat. Měli jsme veliké štěstí kromě hvězdic, ropušnice a
spousty malých rybiček jsme v noci zahlédli i chobotnici.
Velikým „hitem“ byl beach volejbal, u kterého jsme strávili i 5 hodin v kuse. Jezdili jsme i na raftech. Učitelé se snažili nám program ještě zpestřit například zápasy na raftech či rychlostními závody. Byli jsme rozděleni na týmy „X“ a „Y“, takže většina aktivit byla formou soutěží, například ve statické a dynamické apnoi (aneb „kdo vydrží déle pod vodou“) a ve vodním pólu.
Vyzkoušela jsem i tzv. subwing, což je potápění na křídlech tažených motorovým člunem. Bylo to fyzicky velmi náročné, ale stálo to zato.
Velikým „hitem“ byl beach volejbal, u kterého jsme strávili i 5 hodin v kuse. Jezdili jsme i na raftech. Učitelé se snažili nám program ještě zpestřit například zápasy na raftech či rychlostními závody. Byli jsme rozděleni na týmy „X“ a „Y“, takže většina aktivit byla formou soutěží, například ve statické a dynamické apnoi (aneb „kdo vydrží déle pod vodou“) a ve vodním pólu.
Vyzkoušela jsem i tzv. subwing, což je potápění na křídlech tažených motorovým člunem. Bylo to fyzicky velmi náročné, ale stálo to zato.
6.
Měli jste i nějaké volno? Pokud ano, co jste ve volnu dělali?
Ano, po večeři jsme měli osobní volno. Mohli jsme
jít do města či se povalovat na pokojích. Velice oblíbenou aktivitou se stal
fotbal, či basketbal na nedalekém hřišti.
7.
Mohla bys vybrat jeden den a napsat nám přibližný plán, co jste dělali?
Budíček byl individuální, ale v 8:00 jsme již
museli být nastoupení na terase ve sportovním oblečení. Ranní běhání po okolí
se rychle proměnilo v ranní procházky :D
V 9:00 na nás čekala snídaně a poté se chodilo buď k moři, nebo na beach volejbal.
Zpátky na ubytovnu jsme se vraceli, jak jsme uznali za vhodné, jedinou podmínkou bylo, že jsme v 15:30 už museli být připraveni na odpolední program (nejčastěji již zmíněné soutěže, či potápění.) Opět záleželo na nás, na co jsme měli chuť, kdo se nechtěl potápět, nemusel.
V 18:00 byla večeřě a pak osobní volno.
Večerka byla stanovena na 22:30
V 9:00 na nás čekala snídaně a poté se chodilo buď k moři, nebo na beach volejbal.
Zpátky na ubytovnu jsme se vraceli, jak jsme uznali za vhodné, jedinou podmínkou bylo, že jsme v 15:30 už museli být připraveni na odpolední program (nejčastěji již zmíněné soutěže, či potápění.) Opět záleželo na nás, na co jsme měli chuť, kdo se nechtěl potápět, nemusel.
V 18:00 byla večeřě a pak osobní volno.
Večerka byla stanovena na 22:30
Já jsem si to velice užila. Je to skvělá zkušenost.
Rozhodně doporučuji všem, kteří mají jet příští rok, aby se kurzu zúčastnili.
Stojí to za to!
9.
Na jaký zážitek budeš vzpomínat nejraději?
Rozhodně na potápění. Nadchla jsem se pro to a chci
se tomu věnovat nadále.
Díky za rozhovor.
Díky za rozhovor.
Komentáře
Okomentovat