Snad každý z nás
se již někdy kulturně vzdělával v prostorách divadla či v prostředí určeném
pro divadelní hru. Za tímto zážitkem jsme ale museli asi absolvovat nějakou
cestu. Například do Prahy nebo do Budějovic.
Já jsem
se v divadle ocitla naposledy letos v květnu a tenkrát na mě ta
divadelní atmosféra tak zapůsobila, že už měsíc po se Kateřině po známých a zkušených tváří poměrně stýskalo. „Musím to sakra napravit,“ znělo mi v hlavě. A tu najednou narazím na oznámení, že 19. září proběhne
ve vimperském „kulturáku“ divadelní představení „Filumena Marturano“ v produkci agentury HARLEKÝN. Měla jsem
jasno.
-Vyprodáno. Hromady
lidí. Všude. – aneb myšlenky při vstoupení do vydýchaného sálu. Upovídané davy štěbetají do posledních chvil.
Snad čekají, až je někdo vyzve k utišení jejich komunikace a plus také k ztišení
jejich mobilních zařízení. Už je pár minut po hodině večerní a stále žádný
povel. A tu konečně se tiše po sále rozezní ... Říkám si, to snad ani
nikdo neslyšel, ale naopak, vše najednou utichá, světla zhasla a na scénu
přichází hlavní postava, Domenico Soriano v podání Svatopluka Skopala.
Skvělé, toho znám. Najednou přibíhá i ustaraná Rosalia Solimene, Jaroslava
Pokorná, a také Alfredo Amoroso, Čestmír Gebounský. Dobrý, ještě se zvládám orientovat.
A konečně je to tady a je tu hlavní hvězda večera, Simona Stašová. Naprostá spokojenost! Ale
samozřejmě, že zde byly i další postavy.
Zkráceně k ději
hry. Hlavní heslo „děti jsou děti“ snad říká vše. Co všechno by dokázala udělat milující
matka pro šťastný život svých tří dětí? Dost a to se vztahuje k matce každého možného druhu. I například prostitutka z poloviny 20.
století. Smrtelná nemoc, dvě svatby, z toho jedna platná, rodina pohromadě,
happy end.
A mé hodnocení? Nejvíce se mi líbilo, jak do toho všichni herci dávali celé
srdce. A podle mě je to i um, jak dokázal S. Skopal i S. Stašová bravurně střídat emoce, bez žádného náznaku zmatení a nejistoty.Tak určitě se jim tato hra povedla i díky svému zajímavému ději a
skrytému kouzlu, za které vděčíme jejímu autorovi Eduardu De Filippovi.
Ale upřímně neberte můj osobní názor moc vážně, neboť
jsem typ člověka, kterému se líbí prakticky vše. (smích) Snad ale v tomto případě nekončící aplaus značně vypovídal o kvalitě.
Komentáře
Okomentovat