Páteční večer jsem po dlouhé době strávila s notnou dávkou punku. Na 9. října připravil spolek Mission Vimperk akci ve Zlaté hvězdě. Jak můžete vidět na oficiálním plakátu, představili se strakonická Cela pro Klárku, domácí Exil, pražští The Fialky a petrovští Punk Floyd.
Místní punkáče dopředu dostala hned první skupina - Cela pro Klárku. S jejich známým "Slyšte o České zemi, kde křupan kraloval" nebo "Ty víš, co jsem" se představili v plné parádě. Já mám Celu rádu a myslím, že jim to dobře šlape. Na domácí půdě ve Strakonicích již mají slušnou fanouškovskou základu. Hlavně je vidět, že jsou plní života a hudba je jejich vášní.
Jako další vystoupila domácí kapela Exil. Tři ze čtyř členů bývalých Nutno Dodat + talentovaný Ondra Bárta ze Čkyně. Možná někteří víte, že jsem byla snad na každém koncertu Nutno Dodat. Ale proč to sem pletu? Chtěla jsem to trochu porovnat, že kluci z Exilu dělají hudbu kvalitní, ale mě osobně jejich styl už tolik nenadchnul. Hlavní je, že ale fanoušci zůstali a v pátek to pořádně rozbalili. Jednu písničku si s nimi zazpíval i bývalý zpěvák z Nutno Dodat - Jirka Pešek. A tím mě trochu zklamali, protože jsem čekala, že to bude jejich nějaká pořádná pecka a nebyla.
Hned po Exilu přilétli jako hurikán na stage The Fialky. Jejich "Holka, co má ráda punk, sex a pivo" nebo "Se přidej, je víkend" rozpálili většinu stojících fanoušků. Nesmělo chybět ani pořádné pogo, když mají i stejnojmennou písničku. Musím se vám k něčemu přiznat. Já Fialky zbožňuji. Takže jsem si užívala každou jejich písničku a musím se pochlubit, že většinu jsem dokonce znala!
Naposled zahráli a zazpívali Punk Floyd. Mé upřímnosti není nikdy dost, Punk Floydy moc nemusím. Tudíž jsme s přítelem odešli, než začali hrát. Po pozdějším vyptávání kamarádky, která zůstala, jsem se dozvěděla, že byli dobří. Tedy alespoň jí se líbili. A fanoušků mají spoustu, takže si myslím, že pro punkáče to bylo ideální zakončení večera.
Celý večer hodnotím velice pozitivně. Nikdo se přímo v sálu nepopral, nejspíš nikdo ani nezranil. Jen jsem byla znechucena jedním po sobě agresivně plazícím se párem těsně pod pódiem. Myslím, že z toho večera mají hodně skvělých hudebních zážitků. Ale dost kritiky, hlavně že jsou šťastní. Nakonec se asi nekonal ani plánovaný policejní zátah, o kterém jsem slyšela. Takže večer byl naprosto ideální. Za zmínku také stojí velice ambiciózní pán s batohem a padajícími kalhotami, který pogoval nonstop, jako kdyby mu šlo u život.
Zdroj fotek: Martin Jungvirt Photography
Komentáře
Okomentovat