Šumavská rašeliniště

http://cestovani.idnes.cz/chalupska-slat-sumava-0ul-/
tipy-na-vylet.aspx?c=A121012_095624_tipy-na-vylet_tom

Pod pojmem rašeliniště si povětšinou představíte močál či nějakou zatuchlou bažinu z tropů. Ve skutečnosti je rašeliniště severským biotopem. Pro vznik rašeliniště je potřeba dolík s nepropustným podložím, které se zaplňuje vodou a to buď podzemní, či dešťovou. Toto místo se nachází v nadmořské výšce okolo 900 m. Kotlina postupně zarůstá rašeliníkem a dalšími rostlinami, ty postupně zezdola odumírají. Organické zbytky se rašelinují, což je proces tlení za přístupu malého množství kyslíku, tedy něco mezi karbonizací a pravým tlením. Rašelina takto vznikala od poslední doby ledové např.: na Chalupské slati je dnes 7 metrů rašeliny. 

Rašeliniště dělíme na takzvaná vrchoviště a údolní rašeliniště podle přístupu a množství vody v biotopu. Vrchoviště se nachází ve vyšších nadmořských výškách, vodu získávají z 90 % pomocí deště. Údolní rašeliniště, jak z názvu vyplývá, se nachází v nižších polohách a čerpají z podzemních pramenů, oproti vrchovištím jsou méně porostlá stromy a obsahují více vody. Dříve se rašelina těžila takzvaným borkováním (těžila se na kvádry zvané borky), využívala se jako stelivo pro dobytek, zateplení domů a jako topivo (poté co byla usušena), před těžbou se muselo rašeliniště odvodnit pomocí kanálů, po těžbě byla použita k hospodářským účelům.  

http://itras.cz/fotogalerie/chalupska-slat/velke/
chalupska-slat-zyvalova-dana-001.jpg

Dnes se u  nás rašelina netěží, ba naopak se snažíme o záchranu tohoto biotopu. Tři veřejnosti zpřístupněná rašeliniště (Chalupská slať, Jezerní slať a Tříjezerní slať) se nacházejí v první zóně, na Šumavě je však 10krát více rašelinišť nepřístupných. Na rašeliništích žijí velice vzácné druhy živočichů (např.: Střevlík Menétriesův či Tetřívek obecný) a rostlin (Šicha černá nebo Kyhanka sivolistá), které žijí především v severnějších oblastech, proto se také rašeliništím říká severské klenoty v srdci Evropy.