Okulár do přírody Vimperska: Dravci ČR

Pod pojmem dravý pták si každý představí něco jiného, myslivec škodnou zvěř, chovatel slepic nebezpečí pro své živobytí a ochránce přírody zajásá.

Krahujec obecný (Accipiter nisus)

Do řádu dravců patří ptáci rozdílné velikosti, ale všichni mají silný, na konci dolů ohnutý zobák, kterým porcují ulovenou kořist. Nohy nesou zpravidla velmi silné a ostré, zahnuté drápy, jimiž mnozí dravci (především sokolovití) svou kořist probodnou. Výběrem kořisti se řídí i délka nohou a pařátů, především u dravců lovících v letu. Krátké nohy s kratšími, avšak silnějšími pařáty mají ptáci, kteří loví kořist ze země např. malé savce či plazy. U většiny druhů však není tak výrazná potravní specializace, takže přecházejí 

z jedné formy na druhou. U dravců jsou často samice zřetelně větší a silnější než samci, což je zvlášť výrazné u krahujce a jestřába.

Proto průběh hnízdění závisí spíše na samici 

s mláďaty než na samci. Samec přináší kořist, ale mláďatům ji trhá a rozděluje samice.U některých druhů to samec neumí ( např. krahujec obecný - Accipiter nisus) a mláďata, která přijdou
o matku, zahynou hladem, i když jim samec potravu nosí. Dravci zpravidla loví obratlovce, avšak některé druhy se přizpůsobily lovu hmyzu (poštolka rudonohá - Falco vespertinus či včelojed lesní - Pernis apivorus) a další vyhledávají zdechliny a odpadky (káně lesní - Buteo buteo, orli - rod Hieraaetus a rod Aquila, luňáci - rod Milvus a motáci - rod Circus). Některé druhy si staví obrovská hnízda, která využívají řadu let a stále je vylepšují. 

Dravce dělíme na tři čeledi: orlovcovití (orlovec říční - Pandion haliaetus), krahujcovití (orli (4 druhy), káňata (2 druhy), luňáci (2 druhy), motáci (3 druhy), včelojed lesní, krahujce obecný a jestřáb lesní) a sokolovité (sokol stěhovavý, ostříž lesní a poštolky (2 druhy)  a dřemlík tundrový).