Nekonečné nervy s předpovědmi počasí, které hlásily na sobotu 14. května zimu a déšť, přestaly až po skončení celé akce. Přestože ráno svítilo slunko a bylo poměrně příjemně, mohlo se to kdykoliv zkazit. Pořadatelé z Mission Vimperk se stali amatérskými meteorology a každou chvíli z backstage zkoumali předpovědi.
Jelikož je vimperský Majáles skvělá akce, počasí se rozhodlo být příznivé a konečný verdikt byl pouhé dvě přeháňky. Pojďme se ale podívat na Majáles od začátku až do konce hned ze dvou pohledů.
Nejdřív si řekneme něco o pohledu z pod pódia. Areál se otevřel v 12.00 a od 13.00 bylo SHŠ Artego připravena hrát pohádku Jak princ Jiří hledal nevěstu. Seděla jsem vystresovaná vzadu, takže jsem představení moc nesledovala, ale sešla se na něj spousta těch nejmladších účastníků s rodiči a moc se jim líbilo.
První skupina byli prachatičtí Saxuality. Nepřišlo na ně moc lidí (jak tomu ostatně vždy bývá na první kapely), ale jejich styl se mi docela líbil. Hlavně ten saxofon. Myslím, že více než příjemně zahájili sobotní akci.
Po nich přišli na stage vimperští kluci z Exilu. Dlouho jsem je neslyšela, takže to bylo skvělé punkové zpestření dne. Lidé sice přibývali, ale pořád jich nebylo tolik, aby sešli dolů a podpořili pogem naše domácí punkáče. Jediní, kteří nezklamali, byly děti s pomalovanými obličeji, které nadšeně tančily pod pódiem.
Punkovou atmosféru zklidnila zpěvačka Veronika Spiegelová s velmi něžným a krásným hlasem. Verča přilákala do areálu všechny generace - od nejmladších až po nejstarší, protože její hudba lahodí kdejakému oušku.
Hned po chvilkovém uklidnění málem rozbořili stage energičtí Prague Conspiracy! Musím říct, že právě oni pro mě byly nejlepší skupinou a nejlepším zážitkem za celý den. Sympatická skupina hrající rock-pop (což je také něco pro mě), z nichž cítíte to nadšení při vystoupení.
Po půl hodince (ani ne) zpoždění dorazil Voxel, na kterého spoustu holek čekalo. Já osobně na něm už byla ve Hvězdě a zrovna když vystupoval, baštila jsem v picérce. Ale vůbec ne proto, že by se mi nelíbil, naopak! Voxel je velmi sympatický s hezkým hlasem a čiší z něj energie a radost. Jeho písničky jsou chytlavé a proto aspoň pár lidí roztancoval a zlepšil náladu.
Následovali plzenští "Cheers!", na které se těšil nejeden návštěvník. I přes nepřízeň počasí na jejich vystoupení někteří punkáči zůstali a pogovali i v dešti. Jejich vystoupení bylo super a podobalo se stylem irským punkovým kapelám.
Předposledním interpretem, který přilákal spoustu mladých, byl Ty nikdy label - Rest, Dj Fatte a MC Gay. Mě tenhle styl moc neoslovil, i když Rest má některé písničky celkem hezké, tak to prostě není můj šálek kávy. Samozřejmě, že celý zbytek mé generace ho znal a ochotně zpíval spolu s nimi "Čas hulit, čas hulit, Hulit!", i když jim bylo méně jak mně. V půlce jejich vystoupení jsem odešla, protože jsem myslela, že umrznu. Ono taky být tam od půl jedné není žádná sranda.
Famózní akci nezakončil nikdo jiný než Vypsaná Fixa. Přestože jsem byla už zavrtaná v posteli, když hrála, podle zpětné vazby soudím, že byli skvělí a byl dobrý nápad nechat to nejlepší nakonec.
Jelikož jsem byla na akci jako spolumoderátorka, respektive jsem uváděla kapely, zažila jsem Majáles na dvakrát. Pohled z pódia byl pro mě trochu stresující, protože to byla teprve moje třetí akce, kde jsem moderovala a mluvila veřejně před lidmi, a poprvé, kde jsem musela trochu improvizovat. I když mi po pár vstupech trochu otrnulo, pořád jsem nahoru vstupovala s nervozitou, protože lidé neustále přibývali. Když jsem uváděla třetí kapelu od konce, dav čítal přes 700 účastníků. Poslední dvě kapely uvést naštěstí nepotřebovaly (Bože díky - už tam totiž bylo přes 1000 lidí), protože právě na ně všichni čekali a nikdo nestál o zdržování. Největšího sebevědomí jsem nabyla, když jsem šla uvést pro mě poslední kapelu a moji rodiče s přítelem stáli v davu a čekali, až mě uvidí. V tu chvíli jsem tam hrdě stála a dokonce se i usmála za celý ten den.
Hlavní moderátor dne Šimon Blaschko.
Největší obdiv patří klukům z Mission Vimperk za výborně zorganizovanou akci a skvělé nápady. Myslím, že odměna v podobě 1050 návštěvníků je řádně sladká. Určitě by to nešlo také bez ostatních, jako jsou třeba interpreti, stánkaři, fotografové, a tak dále.
Mission Vimperk ve fotokoutku Dominiky Chválové.
Zdroje: Vimperk.eu
Za krásnější Vimperk
Komentáře
Okomentovat