Bezchybný matematik, zkušený motorkář, fyzik, scénárista, kameraman, režisér, herec, třídní podivín (samozřejmě jen v tom nejlepším slova smyslu), školní oblíbenec, vítěz nejedné matematické soutěže (dostala jsem zákaz tam počítat Klokana),.... prostě a jednoduše všemi známý Jan Janda. Milí Goolaci, ještě mi řekněte, že jsem měla první rozhovor letošního školního roku udělat s někým jiným...
Nedávno nám skončily prázdniny. Co všechno jsi za dva měsíce volna zvládl?
Snad jen odpočinout si, dohnat povinnou četbu, naprogramovat něco na Majáles...
Jsi člověk, kterému dva měsíce na odpočinek stačí a který se už poté těší na nový školní rok?
Ano, dva měsíce mi stačí a pokaždé se těším do školy, ale po týdnu by to chtělo další dva měsíce.
Minulý rok jsi se svou třídou vytvořil skvělý německý film. Neměl bys chuť zase něco podobného udělat?
Najít chuť je vždy to nejjednodušší, myslím, že minimálně Majáles je skvělou záminkou pro získání herců a místa k promítání.
U filmu ještě zůstaneme - vyzkoušel sis totiž roli jak režiséra, scenáristy, ale i herce. Líbila se ti více role před, nebo za kamerou?
Bylo smutné, že nás tlačil čas a nemohl jsem proto prodiskutovat scénář s kolegy, tomu bych se tentokráte rád vyhnul; nejvíce se mi líbila role režiséra, ale odpočinek v podobě hraní postavy se mi též zamlouval, skutečná muka přišla při zdlouhavém a zpočátku nedoceněném střihu, kvůli kterému jsem málem zůstal uvězněn ve škole.
Nikomu určitě neuniklo, že se tento víkend konaly Dny kulturního evropského dědictví. A ty jsi zase neunikl roli průvodce právě na této akci. Jak bys celý tento den zhodnotil? Stala se ti tam nějaká zábavná příhoda?
Ten den se velmi vydařil, se svým kolegou jsem si užil spoustu srandy: vyzkoušel jsem si roli kněze, zahrál si s kněžskou holí scénu z Pána prstenů, zahrál na miniaturu varhan, zazvonil na kostelní zvon a vydělal nějaká eura; přišlo nám tam asi 50 Němců a 5 Čechů, naštěstí nebyl po předchozí přípravě problém s prohlídkami v němčině, ale obráceně ta komunikace trochu drhla, rozuměl jsem jen dvěma Němcům ostatní patrně neuměli ani svůj vlastní jazyk.
Cizí ti kromě všech akcí nejsou ani ty charitativní - v úterý jsi se zúčastnil projektu Světluška. Co na průběh celé sbírky říkáš?
Nebyla to ani tak sbírka jako spíše sociologický průzkum, potkal jsem spoustu lakomců a zažil nemalé dobrodružství při úspěšném řešení poruchy Petrova vozu.
Myslím, že jste po přečtení tohoto rozhovoru pochopili, že si bez debat Honzík všechny ty úžasné tituly na začátku článku zaslouží a že prostě a jednoduše stojí za to s ním onen vzácný první rozhovor udělat. Nebo ne?
Nedávno nám skončily prázdniny. Co všechno jsi za dva měsíce volna zvládl?
Snad jen odpočinout si, dohnat povinnou četbu, naprogramovat něco na Majáles...
Jsi člověk, kterému dva měsíce na odpočinek stačí a který se už poté těší na nový školní rok?
Ano, dva měsíce mi stačí a pokaždé se těším do školy, ale po týdnu by to chtělo další dva měsíce.
Minulý rok jsi se svou třídou vytvořil skvělý německý film. Neměl bys chuť zase něco podobného udělat?
Najít chuť je vždy to nejjednodušší, myslím, že minimálně Majáles je skvělou záminkou pro získání herců a místa k promítání.
U filmu ještě zůstaneme - vyzkoušel sis totiž roli jak režiséra, scenáristy, ale i herce. Líbila se ti více role před, nebo za kamerou?
Bylo smutné, že nás tlačil čas a nemohl jsem proto prodiskutovat scénář s kolegy, tomu bych se tentokráte rád vyhnul; nejvíce se mi líbila role režiséra, ale odpočinek v podobě hraní postavy se mi též zamlouval, skutečná muka přišla při zdlouhavém a zpočátku nedoceněném střihu, kvůli kterému jsem málem zůstal uvězněn ve škole.
Nikomu určitě neuniklo, že se tento víkend konaly Dny kulturního evropského dědictví. A ty jsi zase neunikl roli průvodce právě na této akci. Jak bys celý tento den zhodnotil? Stala se ti tam nějaká zábavná příhoda?
Ten den se velmi vydařil, se svým kolegou jsem si užil spoustu srandy: vyzkoušel jsem si roli kněze, zahrál si s kněžskou holí scénu z Pána prstenů, zahrál na miniaturu varhan, zazvonil na kostelní zvon a vydělal nějaká eura; přišlo nám tam asi 50 Němců a 5 Čechů, naštěstí nebyl po předchozí přípravě problém s prohlídkami v němčině, ale obráceně ta komunikace trochu drhla, rozuměl jsem jen dvěma Němcům ostatní patrně neuměli ani svůj vlastní jazyk.
Cizí ti kromě všech akcí nejsou ani ty charitativní - v úterý jsi se zúčastnil projektu Světluška. Co na průběh celé sbírky říkáš?
Nebyla to ani tak sbírka jako spíše sociologický průzkum, potkal jsem spoustu lakomců a zažil nemalé dobrodružství při úspěšném řešení poruchy Petrova vozu.
Komentáře
Okomentovat