Další z mých hudebních snů se 19. listopadu stal skutečností. Už dlouho jsem měla políčeno na koncert Dymytry, ale nebyli nikde poblíž, takže když jsem viděla poprvé u Cihelny velký plakát, že jednou ze zastávek jejich společného turné a Arakainem bude právě Cihelna, hlavou mi proběhlo: "Tam prostě musím být!". A tak se také stalo.
Tento článek bych vlastně vůbec nemusela psát, stačilo by napsat jen "páni!" Ale to by vám, kteří jste tam nebyli, bylo přece jen k ničemu. Tak pojďme na to!
Hned na začátek bych chtěla vyvrátit omyl autora článku na Vimperk.eu. Bylo zde napsáno, jak Arakain zaplnil Cihelnu a že jejich předkapelou byli Absolut Deafers a Dymytry. Černé na bílém bylo téměř všude napsáno a během koncertu několikrát zmíněno, že je to jejich společné turné, nikoli, že Dymytry jsou předkapela.
Dorazili jsme krátce po osmé do sálu. Předkapela Absolut Deafers už hrála. Byla jsem už na opravdu velkém množství koncertů a musím říci, že tak dobrou a působivou předkapelu jsem velmi dlouho neviděla. Žánrem i zpěvem se podobali Dymytry, ale jejich jistá originalita se nezapře. Zpěvák byl velmi energický a až na jeho přehnanou gestikulaci bylo vystoupení skvělé.
Celá rozechvělá jsem věděla, že teď přijdou Dymytry. Abych navedla vaše myšlenky správným směrem, Dymytry vystupují vždy s poutavými maskami a ve velmi ortodoxním metalovém oblečení. Zpěvákův hlas se do tohoto žánru skvěle hodí, ale zároveň nezklame u "ploužáků". Jejich nástup byl tajemný a napínavý a show byla výborná, jak ostatně říká spoustu lidí, kteří na nich byli. Z celého jejich vystoupení jsem byla uchvácena, ale i trochu zklamaná, protože jsem neslyšela mé oblíbené skladby.
Přišel čas na (nejen dle mého názoru) nejlepší soudobou metalovou skupinu z Česka - Arakain. Kdo by pro boha nechtěl mít hlas jako Jan Toužimský?! Arakain se mi líbil vždy, ale cíleně jsem ho úplně neposlouchala. Neznala jsem tudíž moc jejich písniček, ale vystoupení jsem si užila a prožívala ho i srdcem, protože některé skladby se dotknou (ať chcete, nebo ne) vašeho srdce. Hlasově bylo bez debat lepší vystoupení Arakainu.
Ale to nejlepší přišlo až na závěr. Jejich společné písničky miluji ze všeho nejvíc. Opravdu mě fascinuje spojení hlasů frontmanů právě těchto kapel. Téměř absolutní spokojenosti jsem dosáhla, když zahráli písničku Žít svůj sen. Následovala ještě společná show, která byla také skvělá. Předvedli zde své schopnosti také bubeníci, kteří se vůbec nešetřili, divím se, že jim ruce neupadly.
Z celého večera byla cítit profesionalita obou kapel. Na pódiu byly připraveny dvoje bicí, mikrofony a vše bylo dopředu kvalitně ozvučeno, takže pauza mezi kapelami netrvala půl hodiny, jak tomu jinak bývá. Jediné, co bych vytkla bylo zdlouhavé video na začátku, kde bylo vyjmenováno minimálně dvacet sponzorů. Tento večer se navždy zapsal do mé paměti a mohu si odškrtnout další položku na seznamu hudebních snů. A není náhoda, že další je koncert Arakainu s Luckou Bílou.
Komentáře
Okomentovat