Jelikož se blíží Tři králové (Kašpar, Melichar a
Baltazar), vlastně svůj svátek slaví už dnes, našla jsem pro vás pověst,
která se týká právě noci jejich svátku.
Jeden švec ve Frymburku měl tak malý domeček, že
rukojeť pánve trčela oknem ven, když si něco vařil. Byl by rád zbohatl, a
proto pracoval dnem i nocí a také v těch dnech, kdy se pracovat nesmí. Tak
jednou seděl v noci o Třech králích při světle olejové lampičky a ševcoval. Klepal
a vůbec se nestaral o to, že je půlnoc dne, kdy by se pracovat nemělo. V tom se
strhl jakýsi hluk před domem, okenice se otevřela a ze tmy najednou vnikla do
světnice koňská noha. Zazněl mohutný hlas: „Ševče, mistře, viď, že mi uděláš
také botu?" Tu přepadl ševce velký strach, nechal botu a šídlo padnout na
zem, zalezl do postele a přetáhl si peřinu až přes hlavu. Od těch dob již nikdy
nepracoval ve dny, kdy se to nesmělo.
Komentáře
Okomentovat