Ochutnávka z pera Jana Jandy

Co znamená být dospělý?



Co znamená být dospělý? Ta otázka trápila mou mysl čím dál více s přibližující se právní dospělostí, která měla u mě nastat, stejně jako u všech ostatních, v den mých osmnáctých narozenin. Sice jsem již dospěl, ale odpovědi se mi nedostalo. Alespoň už nemám čas týrat se řešením toho prokletého hlavolamu. Tedy jen pokud mi někdo nezadá napsat o tom úvahu.

Den počátku dospělosti je dle mého názoru jako okamžik protržení přehrady nad městečkem. Nejprve si nikdo ničeho nevšimne. Život běží dál v zažitých kolejích. Poté vše utichne, ptáci mládí odletí a zvěř symbolizující všechny radosti dětství prchne ze zelených hvozdů života. Náhle se zpoza kopce vyřítí ničivá vlna krutosti světa.


Žádná hráz nezletilosti ji nezastaví, osud nešťastníkův je zpečetěn. Následně se musí zorientovat 
v kalné potopě, nadechnout se nad hladinou a bezmocně sledovat, jak smrduté bahno odnáší trosky naivních snů a představ do zapomnění.



Zdroj: www.google.cz
Voda však rychle opadá. Náš trosečník stojí opět na pevné zemi, ale nemůže nic poznat. Po chvíli najde místo svého bývalého bydliště. Nic nezbylo. Voda zde vymlela hlubokou propast. Ale co se to tam dole leskne? Snad zlato? Uvidíme.


Je tento postup vyhodit ptáče z hnízda a nestarat se skutečně to nejchytřejší, co jsme vymysleli? Boj 
s přírodními zákony bývá mnohdy snazší než vzdor společenským pravidlům. Jak jen může nezletilý vědět, co obnáší dospělost? V kolika letech jsme připraveni? Potíže vždy přijdou bez pozvání, ale výhody jako by se někde schovávaly.


Na jednu stranu to vypadá moudře. Všichni ve stejném věku nabydou stejných práv a povinností. Všichni získají stejné starosti a možnosti. Na druhou stranu by snad bylo vhodné zahrnout do systému jistou dávku individuality, ale kdo by měl chuť na nějaké třídění?

Závěrem mi nezbývá než se utěšit. Raná dospělost je jen krátké období. Tím kratší, čím lépe a rychleji se zorientuji. Jak ale přežít těch prvních pár měsíců?

Komentáře