Cesta do hlubin potápěčovy duše

Zdravím po prázdninách, milí příznivci GOOLu. Doufám, že jste si dosyta užili slunečních paprsků, odpočinuli si od školních povinností a někteří z vás možná vydělali i nějakou korunu k dobru svého rozpočtu.
Možná jste vyzkoušeli něco dosud nepoznaného – letní drink, exotickou kuchyni či nový sport. Já, konzervativní duše, zůstávám v tomto ohledu při zemi, ale můj odvážný spolužák Jan Janda našel přes prázdniny zalíbení v jedné adrenalinové aktivitě – v potápění. Protože mě zajímalo, jak probíhá zrození možného budoucího výzkumníka života v moři, udělala jsem s Honzou krátký rozhovor:

Jak jsi se k potápění dostal?

Poprvé jsem si potápění vyzkoušel s několika spolužáky na STK v Chorvatsku. Ty azurové vody učarovaly mým smyslům. Zatoužil jsem vrátit se pod vodu. Tak se stalo, že jsem strávil letní prázdniny provozováním tohoto sportu.



Zdroj: archiv G a SoŠe Vimperk

Co tě na potápění tolik zaujalo, že jsi se rozhodl pokračovat?

Pohybovat se v trojrozměrném prostoru je zajímavé samo o sobě. Průzkum tajemných hlubin mě naplňuje úžasem. Osamělý uprostřed neznámého světa a současně obklopený svými společníky v tichu narušeném jen občasným zvukem bublinek nalézám klid a osvícení. Poznávám vodní život stejně, jako poznává on mě. Člověk pozoruhodně zapadá do té mokré zahrady, kde jsem si pohladil jesetera, jenž nás přivítal svou majestátností a ladným pohybem svým zval návštěvníky dále.

Co se ti honí hlavou, když klesáš do hlubin?

Při klesání mám docela napilno. V jedné ruce držím ovládání systému kontroly vztlaku, druhou rukou si držím nos kvůli vyrovnávání narůstajícího tlaku. Zvykám si na dýchání z plicní automatiky a tlačím vzduch do Eustachovy trubice. Na nějaké hluboké myšlenky není čas, ale stejně si všímám postupného úbytku světla a poklesu teploty okolní vody. Při pohledu nahoru se mi může naskytnout poněkud znepokojivý pohled na vzdalující se hladinu.

Co je tvůj potápěčský cíl, máš nějakou vysněnou destinaci, kde by ses chtěl potápět?

Zdroj: archiv G a SOŠe Vimperk

 

Jednoho dne bych se chtěl ve skafandru ponořit do bazénu pro simulaci stavu beztíže a připravit se tím na svou cestu do vesmíru. Z těch pravděpodobnějších cílů: prohlédnout si vrak nějaké veliké lodi by bylo jistě zajímavé.

Věnuješ se i jiným extrémním sportům?

Téměř každá hra provozovaná při školním tělocviku se zvrhne v něco extrémního.

Jak vidíte, cesta do hlubin není vůbec daleká a často všechno začne zcela nevinně během sportovně turistického kurzu…