Zapomenutá památka


Michaela Štouralová - 1. místo v krajském kole soutěže Evropa ve škole 2018

Dámy, pánové a umělé inteligence,

dnes slavíme velký den. Sešli jsme se tu v okamžiku, který se zapíše do dějin. Sto let po ukončení první meziplanetární války a dvacet pět let od rozdělení Zemské a Měsíční aliance byla na Zemi objevena poslední památka.
Jak všichni víte, lidstvo se potýká s nedostatkem zdrojů. I přes rozebrání všech družic starších padesáti let na oběžné dráze Země se projevil nedostatek kovů. Svaz maximálního využití nerostných surovin se rozhodl prozkoumat jedno z posledních nezastavěných míst na Zemi. V okolí nedávno vyhaslé sopky Vesuv byla naměřena zvýšená hladina HPV záření, z čehož se dalo usuzovat, že se zde pod zemí nachází ložisko železné rudy.
Po několikaletém výzkumu jsme dospěli k překvapivému závěru. Pod mnohametrovými nánosy sopečného popela byly nalezeny pozůstatky pradávného města. Tento záhadný objev jsme až do dnešních dnů neuměli rozklíčovat. Dokonale zachovalé lidské ostatky, které zde byly uloženy dlouhá staletí, jevily prapodivné znaky. Přestože víme, že cestovat v čase nelze, tento nález jako kdyby tuto skutečnost popíral. Některé ostatky nalezené na místě byly prokazatelně o dva tisíce let starší než jiné. Stejný časový rozdíl ukazovaly i technologie na místě objevené. Jako by se zde vývoj zastavil a pokračoval až za dva tisíce let.
Vědci z Ústavu pro výzkum neidentifikovatelných geologických jevů přišli s převratnou teorií. Vesuv pohřbil toto město pod nánosy popela dvakrát. Poprvé v tzv. době Římských čísel, když bylo na vrcholu své slávy. Po dvou tisících letech byly nánosy popela odstraněny a dávní vědci, tehdy se jim říkalo archeologové, zde pátrali po své historii. Svoji práci ovšem nedokončili, protože je Vesuv překvapil a na vrcholu nově nalezené slávy město zasypal podruhé.
Prezident NATOZ (Nadnárodní aliance trvalého osídlení Země) oznámil, že bylo rozhodnuto tento nález pod Vesuvem zachovat pro další generace.
Já s jeho názorem souhlasím a apeluji na občany Země, aby naši jedinou památku neničili. Někomu sice může takové místo připadat zbytečné. Proč by někdo potřeboval jakési staré město? Právě těchto lidí se chci zeptat: Jak to, že žádné jiné památky nemáme? Odpověď je snadná: Zabírají využitelný prostor a obsahují velké množství cenných surovin. Tak by zřejmě odpověděl téměř každý obyvatel Země.
I my si během našeho bádání lámali hlavu, proč lidé město tak pečlivě zkoumali. A došli jsme k jedinému závěru, pro vás možná neuvěřitelnému. Tehdy si lidé historie vážili. Svědčí o tom všechny naše dosud nalezené poznatky o archeolozích. Tehdy existovala celá odvětví vědy, která se zabývala historií. Tito dávní lidé žili pouze v rámci planety Země, nedokázali se teleportovat, málem zničili celý zemský ekosystém a vytěžili obrovskou část nerostných surovin, aniž je uměli řádně využívat. Přesto bychom si z nich měli vzít do dalších let příklad, začít svou historii chránit a dívat se dál než jen několik desítek let zpátky. Učit se z chyb, které naši předci dělali.
My míříme závratnou rychlostí vstříc časům, které teprve přijdou. Co ale z této snahy o dosažení budoucnosti zůstane, jestli o nás naši potomci nebudou nic vědět? Každý, kdo chce být uznávaný v budoucnosti, musí poznat minulost. A proto dovolte, abych zde slavnostně otevřel první místo novodobého poznávání historie, město vědci nazvané podle starých poznámek - Pompeje.

Komentáře