 |
| Zdroj: Soukromý archiv Vojtěcha Buriana |
Nechme srdce bít
Jsi pro mě vším a zároveň něčím,
jsi strom se zlatým jehličím.
Chci každý den usínat vedle tebe,
posledním kvítkem padlým z nebe.
Jsi pouliční umělec v šedé kápi,
jsi hlas, co říká mi tati.
Jsi záchytným bodem v životě bez cíle.
Jsi rozdílem kilometru a míle.
Tep srdce se námi bere,
tón lásky se ven dere,
chtěl bych s tebou být a snít
a k tomu srdce nechat bít.
Srdce nechat bít.
Jsi třešní na mém života dortu,
jsi kulkou, co vyletí z lásky koltu,
chci líbat tě na tvá ústa,
chci tebe a s tebou tu zůstat.
Na věky věků jsi mou princeznou,
co má mou lásku bezmeznou.
Jsi vodítkem, co mého psa vede,
jsi vodotryskem modrého z nebe.
Tep srdce se námi bere,
tón lásky se ven dere,
chtěl bych s tebou být a snít
a k tomu srdce nechat bít.
Srdce nechat bít.
Opuštěné ptáče
Je zvláštní potkat opuštěné ptáče,
sotva začne pípat, už ví, že si nezaskáče.
Nepoletí k moři, ani ke krmítku,
a přesto v něm hoří radost, v tom dítku.
Opuštěné ptáče na bidle sedí
a do dálky s radostí hledí.
Nemohu si pomoci, opuštěné ptáče,
déšť, ty a slzy pláče.
Komentáře
Okomentovat