Zvířecí parlament


Bára Kučerová: 2. místo ve druhé kategorii (12. - 14. let) krajského kola Evropa ve škole


„Dobrý den, vítám všechny zúčastněné a zahajuji dnešní shromáždění Zvířecího parlamentu!“ pronese zvučným hlasem vážený pan Lev. Všichni okamžitě zmlknou, on si odkašle a pokračuje: 
„Sešli jsme se zde, abychom vyřešili problémy, které vyvstaly v naší městské zoologické zahradě během roku 2018. Dnešního jednání se zúčastní strana Demokratických suchozemských šelem, Radikálního i poddajného ptactva, strana Neústupných obojživelníků a nakonec strana Umírněných kopytníků. Ve jménu naší ZOO můžeme zasedání zahájit. Začneme hlavním bodem dnešního programu a tím jsou podmínky života v našich pavilonech. Jako předseda poslanecké sněmovny a jako zástupce Demokratických šelem přednáším jeden z hlavních problémů, a to velikost našich výběhů.“
„Já si myslím, že my, obojživelníci, máme akvária dostatečně velká, ale chtěli bychom zvětšit tropická jezírka,“ poznamená Pralesnička azurová.
„My, savci, souhlasit zajisté nemůžeme, ve výběhu se mačkám jako sardinka, a i když ho obývám sám, občas se mi z toho točí hlava a myslím, že kvůli tomu mám migrénu,“ prosazuje Lišák ze strany Demokratických šelem. Většina s Lišákem souhlasí a křičí jeden přes druhého: „Ano, chceme větší stáje!“ „Chceme více prostoru!!“
To už Lev nevydrží a zařve svým mohutným hlasem přes celou místnost: „No tak, to se opravdu budeme chovat stejně jako lidé, budeme se přehlížet, mluvit jeden přes druhého a překřikovat se?“
Celá síň ztichne a nastane hrobové ticho. Vtom se nesměle hlásí chameleon, který zřejmě do té doby přes všechen hluk podřimoval: „Když už jsme teď vyřešili ty pavilony, napadlo mě, že by pracovníci ZOO nosili oblečení podle toho, o jaká zvířata se starají. Třeba Pavel, který se stará o zebry, by nosil proužkované triko. Tereza, jež se stará o tygry, by nosila oranžový oděv a Bohumil starající se o tropické ptactvo by měl oblečení pestrobarevné.“ Některým zvířatům se chameleonův nápad velice zamlouvá, někteří se mu vysmívají a druzí jej rovnou zatratí.
Jako další se přihlásí do rozpravy stařičký pan Hroch a vznese návrh, který všechny uchvátí. Napadlo ho totiž, jestli by nešlo omezit návštěvní hodiny, aby si zvířata mohla odpočinout a nabrat sílu na další dny. Všichni jsou nadšení. Konečně někdo vyslovil přání, se kterým se ztotožňuje každý živočich v ZOO. „Inu, pane kolego, myslím, že jste přišel s opravdu skvělým nápadem, a proto doufám, že se budeme moci demokraticky dohodnout. Například já bych ocenil zkrácení denní prohlídky, abych se mohl vyspat. Návštěvníky bychom do ZOO pouštěli až v noci,“ uzavře pan Jezevec. S ním souhlasí i netopýři a další noční živočichové. „Ale co potom většina zvířat aktivních přes den? To mi teda řekněte, pane Jezevče, kdy asi budeme spát my?“podotkne rozzlobená papoušice Editka.
Lev jednání opět pozastaví a vysvětlí Jezevci, že tohle opravdu nejde a že se zkrátka musí vyspat tak, aby nezameškal turistickou špičku. Protože kdyby ji nestihl, žádné děti s rodiči, nebo dokonce celé školní skupiny by nezajímalo, že Jezevec potřebuje také spánek stejně jako oni. Děti by si stěžovaly, že nic neviděly, a to by potom mohli celou ZOO zavřít.
„Vážení přítomní, řeknu vám, že není vůbec jednoduché něco vyřešit,“ pokračuje v projevu pan Lev, "a proto přerušuji zasedání. Budeme pokračovat zítra.“ Pro sebe pak potichu dodá: „Ještě že nejsme lidé a nemusíme rozhodovat za všechny živočichy v zemi. Opravdu těm lidem nezávidím!“
           

Komentáře