Je Revizor stále lákavou komedií?

Od 19. prosince 2018 se v Divadle na Vinohradech hraje satirická komedie od ruského autora Nikolaje Vasiljeviče Gogola, Revizor. My jsme na ni se školou vyrazili 27. května a i po půl roce ve vinohradském repertoáru se zdá být oblíbená. V sále bylo plno.
Naše prvotní nadšení z toho, že máme sedadla v lóžích, pohaslo, když jsme zjistili, že z nich není vůbec vidět půlka jeviště. Člověk se musel předklánět, aby něco viděl, a celému zážitku z představení to tak ubíralo na kráse. 
Podle antických dramatiků byla komedie řazena do nízkých divadelních žánrů, mně se ale opravdu líbí. Ráda se v divadle pobavím a Revizor vám zaručí, že z divadla budete odcházet s úsměvem na rtech. I po tolika letech je stále aktuální a pokud herci dokáží zařadit i prvky z aktuálního dění, kterými se v Čechách zabýváme, celý sál brečí smíchy. I v našem představení se objevily notoricky známé hlášky našeho premiéra či prezidenta.

S hereckými výkony bylo obecenstvo spokojeno a obyvatelé malého ruského městečka společně s Chlestakovem odcházeli doprovázeni mohutným potleskem. Mně osobně se na jevišti nejvíce líbil Aleš Procházka s Andreou Černou a Šárkou Vaculíkovou. V Revizorovi ztvárnili rodinu bohatého hejtmana. Aleš Procházka jakožto Anton Antonovič Skvoznik - Dmuchanovskij hrál celou dobu sebevědomého a vychytralého hejtmana. Okamžitá změna výrazu i chování mě opravdu přesvědčila, že mu dochází, že byl oklamán a jeho vysněná budoucnost se hroutí. 
Jeho ženu si zahrála Andrea Černá. Celá její postava zobrazovala touhu po vzrušení. Ve staré hejtmanově ženě se probudila mladá krev.
Jejich dcera Šárka Vaculíková byla naopak velmi mladá a nezkušená. Společně s matkou tvořily komickou dvojici dvořící se údajnému revizorovi, kterého představoval Ondřej Brousek.
Ten na jevišti také zazářil. Prostému úředníkovi z Petěrburgu rychle došlo, že ho mají za revizora a celou situaci vychytrale zneužil.
Nakonec bych ještě ráda zmínila Jiřího Maryšku a Viktora Javoříka, kteří ztvárnili místní 'drbny' Dobčinského a Bobčinského. Pohybovým nadáním a s vtipným scénářem tvořili dokonalou dvojici.

Na celém představení mě naopak mrzelo, že hercům občas nebylo rozumět. Celkově však hodnotím představení jako velmi povedené. Zaujala mě také hudba od Ondřeje Brouska (Chlestakov), která celé představení podtrhla. Na repertoáru vinohradského divadla se mi líbí, že i v tradičních dramatech se objevují moderní prvky. Aniž by díla vážených autorů znevážily, oživí je a dodají jim na atraktivitě.


Komentáře