Proč spolu lidé nejsou navždy?

Proč vlastně právě o prázdninách píši tento článek? Proč píši o tak smutném tématu? Odpověď je velmi prostá. Je mi šestnáct let a kolem mě byla i je spousta vztahů, které tak nějak ,,nedopadly". Jaký je tedy důvod rozchodu dvou lidí, kteří si slibovali ze začátku lásku i manželství navždy, děti i společně prožité stáří?

 Od malička si všichni představujeme svůj život krásný, spokojený, prožitý s člověkem, který s námi bude v dobrém i zlém, člověkem, kterého budeme milovat a on bude milovat nás.

 Ovšem ne každý ve svém životě má to štěstí, že se mu tento sen splní. Ze začátku je vše krásné, zalité sluncem, ale jestli je ta láska opravdová, či nikoliv, zjistíte až mnohem později. Každodenní starosti, klacky, které nám sám život háže pod nohy, složité situace. Tohle všechno nám potom ukáže, jak pevný máme mezi sebou vztah, jestli se můžeme navzájem o sebe opřít. Doba je velmi složitá. Myslím, že mnohem složitější než za mládí našich babiček. Je hektická a velmi náročná. Žijeme v době, která klade vysoké nároky na osobnost, psychiku i finanční gramotnost každého z nás. Mnoho lidí se s tím vším jen těžko vyrovnává. Lidé raději než aby řešili stále nějaké problémy, utíkají od reality. Ať už prostřednictvím alkoholu, drog či paralelních vztahů se snaží zapomenout na všechny starosti a problémy, které je obklopují. A manželství, partnerství, rodiny nakonec krachují. 50% manželství se rozvádí. Je to alarmující číslo, které nám ukazuje, jak vážně na tom současný svět je.  

 Za svůj krátký život bohužel docházím k názoru, že věřit snad můžete pouze sami sobě... Ale třeba se mýlím ...

Když jsem se s tímto názorem pochlubil dědovi, odpověděl mi: ,,Blázínku, já jsem s Tvojí babičkou už 52 let a nikdy bych ji za jinou nevyměnil. Byli jsme tady jeden pro druhého celý život. I Tebe určitě taková láska v životě čeká. Věř a buď trpělivý!"

,,Štastné manželství by fungovalo pouze mezi slepou ženou a hluchým mužem" 
                                                                                       Michel de Montaigne