Budoucí
povolání
Zhruba před půl rokem jsme se (jakožto „patnáctiletí
teenageři“) ocitli v těžké životní situaci, která souvisí s naším
budoucím povoláním. Měli jsme si vybrat, co chceme jednou v životě dělat.
Někdo to ví už od dětství a jde si za svým snem, ale já patřím k těm,
kteří neví, čím by jednou v životě chtěli být.
Výběr střední školy je (dle mého názoru) pro lidi našeho
věku těžký. V životě si totiž nemůžete být jistí ničím. To, že se vám na
vaší střední škole bude líbit, nevíte. Třeba si to rozmyslíte a uvědomíte si,
že by vás vlastně bavilo něco úplně jiného. Mezi dospělými lidmi se určitě
najdou tací, kteří se svou prací nejsou spokojeni, ale tak už to je.
Já jsem se jako malá chtěla stát učitelkou. Bavilo mě dávat
někomu známky a úkoly. Pak jsem se chtěla stát veterinářkou, protože mám ráda
zvířata, ale teď vím, že bych zrovna tuto práci dělat opravdu nemohla. Někdy na
základní škole jsem se chtěla stát letuškou, ale hned po svém prvním letu
letadlem jsem zjistila, že to také není nic pro mne. Vím sice, co mě baví a co
ne, ale čím bych chtěla být? To opravdu netuším.
Je „nekonečno“ možností a je jen na vás, co si vyberete. Ale
jste si opravdu jistí tím, co chcete jednou v životě dělat? Já ne a myslím
si, že nejsem jediná. Výběr budoucího povolání je velice těžký, a čím víc jsem
starší, tím mi to připadá horší. Někdy mám i pocit, že to nikdy nevyřeším a
nakonec budu muset dělat něco, co mě ani nebaví.
Líbí se mi, když někdo opravdu ví, co chce dělat, a jde si za tím, protože si jde za svým snem.
https://www.google.cz/search |
Dobrý článek.
OdpovědětVymazat